Tojnaří webové doupě

Tojnárkovo stinné stránky

Čtvrtek 14. července až pátek 15. července - z Prahy přes Singapur do Darwinu

Ve středu večer jsme se v pražské hospůdce Na Závěrce rozloučili s vlastí, přenocovali u Sosnů a ve 4:42 nastoupili do tramvaje k autobusu na letiště. Zavazadla jsme podali do Darwinu a v 7:10 jsme odlétli směr Kodaň. Chvíli po startu se mi začala motat hlava, jednou za čas se mi takto projevuje můj nízký tlak. Zkusil jsem se projít v uličce, ale málem jsem omdlel. Naštěstí se mne ujala letuška. Položila si mne na volné trojsedadlo, vzala do ruky pytlík a přiložila ho na tvář. Na vysvětlenou: pytlík byl plný ledu, a ta tvář byla moje :-). Stačilo pár vteřin poležet a problémy odezněly. Za hodinu a dvacet minut jsme přistáli v Dánsku:

Přelet Kodaň
Přelet Kodaň

Tam jsme 4 hodiny čekali na spoj Singapore Airlines do Singapuru. Druhý let trval 11 a půl hodiny:

Přelet Singapur
Přelet Singapur

V Singapuru jsme přejeli vlakem na sousední terminál, kde si Beruše zapózovala před elektronickou obrazovkou, na které se promítaly obrysy lidí stojících před její kamerou.

Beruší obrysy
Beruší obrysy

Zbylé hodiny čekání na odlet do Darwinu jsme strávili na internetu. Vystartovali jsme v 8:30 ráno a po 4:15 hod. letu jsme přistáli v tropické Austrálii:

Přelet Darwin
Přelet Darwin
Pobřeží u Darwinu
Pobřeží u Darwinu

Očekávaná přísná kontrola zavazadel se tentokráte nekonala. Celníky zaujal obsah Berušího batohu. Když ovšem zjistili, že předmět, který se jim pod rentgenem jevil jako nejpodezřelejší, jsou dámské vložky, omluvili se, a už dál neotravovali. Takže teď víme, co je třeba před odletem do Austrálie zabalit do každého batohu :-).

V půjčovně jsme si vyzvedli auto, naskládali do něj sebe a zavazadla, a pak pro mne, řidiče méně než svátečního, začal křest ohněm v ulicích Darwinu, 111 000 obyvatel.

Prvním naším cílem byla Casuarina Beach. Odpolední provoz nebyl nijak silný, v duchu jsem se uklidňoval, že vůz s automatickou převodovkou se vlastně vůbec neliší od autíček, která jsem bravurně ovládal jako malý kluk na poutích. Vyjukaný jsem byl ovšem pořádně, a jakmile přišla první složitější křižovatka, podařilo se mi odbočit do protisměru několikaproudové magistrály. Protijedoucí vozidla se nám naštěstí vyhnula, hned za zatáčkou jsem auto otočil, nicméně pocit, že tohle dobrodružství nemůžeme přežít, se neustále umocňoval. Mířili jsme nyní úplně opačným směrem, než jsme původně zamýšleli, a najednou jsme měli auta všude kolem nás. První pokus odbočit doleva nevyšel, nepodařilo se mi včas zařadit do krajního pruhu, poté jsem se začal přesouvat doprava, což popudilo řidiče jeepu za mnou. Začal troubit a křičet, že řídím jako idiot (v tom nelhal), a že zavolá policii. Skutečně začal něco vyťukávat na mobilu, dokonce nějakou dobu jel za námi, nakonec ale zmizel. My zatím odbočili do poklidnější uličky, kde jsme si odfrkli a namapovali další postup.

Rozhodli jsme se pokračovat k nedaleké Nightcliff Beach.

Po vyfocení překrásných erozí vytvarovaných útesů jsem se opatrně ponořil do vln. Internet je sice plný varování, že moře u Darwinu není kvůli medúzám, žralokům a krokodýlům stoprocentně bezpečné ani v zimním období, ale já se v Indickém oceánu ještě nekoupal. Risk mi vyšel, žádná potvora o mne zájem neprojevila. A já je snad doufám neotrávil mou dva dny nemytou špínou :-).

Nightcliff Beach
Nightcliff Beach
Pestrobarevné útesy
Pestrobarevné útesy

Přejeli jsme do předem vybraného supermarketu Woolworths Nightcliff, nakoupili jídlo a vybrali hotovost v bankomatu (pokus o cash back u pokladny s kreditní kartou nevyšel, debetní kartu jsem nezkoušel).

Nyní zbývalo opatřit si propanbutanovou bombu do vařiče. Outdoorový obchod BCF už měl zavřeno. Právě z něj vycházela ženská, od které jsme se dozvěděli, že pokud bychom přišli o deset minut dříve, tak by nám pro kartuš ještě skočila. Teď už bohužel klíče od prodejny někdo odvezl. No nic, pořešíme zítra.

Už před několika hodinami se setmělo. V Darwinu i v jeho okolí platí přísný zákaz nocování na veřejných prostranstvích, pokutuje se zde i přespání v autě. Naštěstí kousek za městem existuje možnost jednodenního zakempování na Wetlands Rest Area, tak jsme se tam přesunuli.

Kdo by jako já očekával parkoviště narvané Čechy, tak by se spletl. V sousedním autě pochrupoval párek Němců, zbytek poměrně zaplněné plochy okupovali domorodci. Rychle jsme povečeřeli, postavili stan a šli spát.

První bivak
První bivak
Parkoviště po ránu
Parkoviště po ránu
Piknik area
Piknik area