Sobota 3. srpna - Cesta ze zálivu Selisbukta na Kapp Laila

(čas pochodu 7 hod., délka etapy 11.8 km, celkově samotný trek 140.1 km; na Kapp Laila 4.2 km; celkově 154.3 km i s Kolfjellet a Kapp Laila)

Ráno se probouzíme do bezvětří, také oblačnost je na špicberské poměry minimální a dokonce začíná vylézat i slunko. V 10:25 přeskakujeme po kamenech potok Olavbekken, který teče pár metrů za bivakem. Postupujeme plání nad pobřežím a využíváme při tom staré komunikace, která vede až k dnešnímu cíli na mysu Laila. Sice po ní asi moc aut nejezdí, přesto je opatřena tyčovým značením.

Po dvou hodinách chůze se dostáváme k první vodní překážce, potoku Bogebekken. Nádherná bystřina, která se nejprve rozlévá do laguny, a těsně před ústím se vtěsnává do koryta právě tak širokého, aby se ho člověk pokusil nalehko přeskočit. Jenže přehodit těžký batoh na druhou stranu je zjevně nad mé síly. Skrz průzračnou vodu zřetelně vidíme, že pokus o brodění by se rovnal potápění. Část výpravy volí obchvat laguny a přechází tok o něco výš proti proudu. Dan se Zdeňkem na pobřeží sebrali kládu a vytváří jinou výzvu – přechod po kladině. Dopolední gymnastiku zvládáme bez jediného šplouchnutí :-). Za necelou hodinu přicházíme k řece Hollendarelvě. Zde už se brodění nevyhneme, naštěstí není nijak dramatické.

Opět pochodujeme po staré cestě, v dolících se na ní ale tvoří kaluže, nebo dokonce rybníčky, takže raději volím cestu bažinou :-). Na chvilku scházíme k pobřeží a držíme se ho, dokud nás skalní útesy nezaženou zpátky na pláň. Ale to už jsme jen kousek od mysu Kapp Laila, na kterém stojí několik chat. Po ujití 11.8 kilometru za 7 hodin nehodláme riskovat, a vybíráme si hned tu první nezamčenou (GPS souřadnice chatky - kempu #9: N78.11528; E14.71745).

Po večeři se jdeme podívat na mys Laila. Dle mapy je tam záliv či laguna, tajně doufám, že tam třeba potkáme tuleně, mrože či jinou verbež. Zase nic :-(, jenom chatek je tam opravdu požehnaně. A přesně jak jsme odhadovali, všechny jsou pod zámkem. Při návratu spřádáme plány na zítřek. Pokud bude hezky, podnikli bychom jednodenní výlet a zůstali v chatě ještě jednu noc navíc, při hnusném počasí budeme pokračovat dál. Večer pořizuji pár fotek Isfjorden a zalézám do spacáku. Protože ležím na posteli nejblíže ke dveřím, dostávám na noc pušku i s náboji, a mým úkolem je zastřelit každého, kdo vejde do dveří :-).

Sobota 3. srpna - výběr fotek z treku Selisbukta - Kapp Laila

Záznamy trasy a fotodokumentace

Zpět na Trek Summary