Roznos lampionů mi zabral skoro dvě hodiny. Když jsme vedli závodníky na porážku, tedy na start, zavolala mi Zuzka Fibírová, že turistická chata, ve které měl být cíl závodu, je z důvodu dovolené zavřená. A to mi obsluha před týdnem tvrdila, že se na nás těší. Zuzku s dětma jsem poslal ohřát do Ostrovské hospody Pod Císařem, kde měli závodníci občerstvovací kontrolu. Já na ně čekal na zahrádce před nepohostinstvím. Všechny kontroly skorelaufu dokázali oběhnout jen dva nejrychlejší. Tomáš Fibír to zvládnul v čase 51:35, Robert Martínek o dvě minuty překročil limit, což samozřejmě nevadilo. Nejdéle jsem čekal na bronzovou medailistku D21 a největší nasazení sil v boji s tratí předvedl Čecháček. Trať ovšem nad ním vyhrála KO :-).

Pro ilustraci přikládám ještě pár fotek ze závodní i pozávodní relaxace.