Slovenský ráj a Polské Tatry 2007

Poprad, Hrabušice, Suchá Belá, Kláštorisko

Nultý den výpravy začal výbornou večeří v Pivovarské restauraci v Ústí nad Labem. Cestou tam se mne pokusil přejet trolejbus, ale včas jsem uskočil. Dobrý trénink do hor, tam je úskočnost potřeba, jak jistě potvrdí třeba Milda, ale o tom až později :-). Následoval přesun vlakem na Slovač. Účastníků zájezdu postupně přibývalo, maximální počet se pak delší dobu držel na osmi lidech. Co se dělo během cesty se optejte těch, kteří si jej pamatují lépe než já, případně průvodčího přímého lůžkového vagónu Drážďany-Košice, který se nás dlouho marně snažil uložit do horizontální polohy :-). Spolu s lidma přibývaly též nádoby s alkoholem. Ty po čase opět začaly ubývat. Objevily se první opičky za krkem, které nás pak střídavě doprovázely po celý výlet, přestože my se těšili hlavně na medvědy.

Ráno nás přivítal pohostinný Poprad. Do nádražního bufetu jsme nemohli, měli zrovna uzavřenou společnost. Škoda, tak pěkné toalety se jen tak nevidí:

DSCN1730.JPG
DSCN1732.JPG
DSCN1734.JPG

Ani okolí nádražní budovy neposkytovalo moc možností posnídat, i na Slovensku slaví Cyrila a Metoděje, naštěstí jsme si dovezli vlastní zásoby. Ale místní obyvatelstvo je k turistům natolik pozorné, že se o tom zmiňují i policejní cedule:

DSCN1736.JPG

Vlakem jsme přejeli do Vydrníku, kde fotím jiřičky a pěškobusem do Hrabušic, kde fotím Hraběho, který zapózoval coby majitel vesnice :-):

DSCN1739.JPG
DSCN1740.JPG
DSCN1741.JPG

Ubytováváme se v penziónu Repka (na mne až moc velký luxus), stihneme oběd v protější restauraci a vyrážíme na první tůru údolím Suché Belé. Po dřevěných i kovových žebřících zdoláváme Mísový vodopád:

DSCN1743.JPG
DSCN1744.JPG
DSCN1746.JPG
DSCN1747.JPG
DSCN1748.JPG
DSCN1749.JPG
DSCN1750.JPG

Kocháme se okénkem Okénkového vodopádu:

DSCN1751.JPG

a pokračujeme přes Korytový vodopád:

DSCN1752.JPG
DSCN1753.JPG

na Kláštorisko, které je vyhlášeným (protože jediným) občerstvovacím zařízením uvnitř Národního parku Slovenský ráj:

DSCN1755.JPG
DSCN1756.JPG

Ceny jsou tam dvakrát vyšší než dole, pivo Topvar se nedalo pít, objednal jsem si tedy čaj a ani ten se nepovedl. Docela by mne zajímalo, co byla ta černá, tvrdá hmota, kterou v balírnách Poprad do těch pytlíků naládovali. Kladný ohlas sklidila pouze dršťkovka.
Domů se vracíme kolem trosek kartuziánského kláštera z přelomu 13. a 14. století a ještě stihneme vyfotit hrdlo Hornádu, začátek turistického chodníku Prielom Hornádu, který máme naplánovaný na další den:

DSCN1757.JPG
DSCN1758.JPG

Prielom Hornádu, Sokolí dolina a Velký Kysel

Procházíme prielom Hornádu:

DSCN1759.JPG
DSCN1760.JPG
DSCN1762.JPG
DSCN1763.JPG
DSCN1765.JPG
DSCN1766.JPG
DSCN1768.JPG
DSCN1770.JPG
DSCN1772.JPG

dále Tomášovskou Belou, Sokolí dolinou k vodopádu Velkého kysela:

DSCN1773.JPG
DSCN1774.JPG
DSCN1775.JPG
DSCN1777.JPG
DSCN1778.JPG
DSCN1780.JPG
DSCN1782.JPG
DSCN1783.JPG
DSCN1784.JPG
DSCN1786.JPG
DSCN1787.JPG
DSCN1788.JPG
DSCN1790.JPG
DSCN1791.JPG
DSCN1792.JPG
DSCN1793.JPG
DSCN1794.JPG
DSCN1796.JPG
DSCN1797.JPG
DSCN1798.JPG
DSCN1799.JPG
DSCN1800.JPG
DSCN1801.JPG
DSCN1802.JPG

Zde jsem před cca dvaceti lety málem zahynul. Šli jsme zakázanou dolinou Velký Kysel s tím, že po železech vylezeme nahoru vodopádem. Jenže jištění mezitím odstranili, aby jim tam lidi nelezli :-(. V půlce vlhké skály jsem se rozklepal a nemohl tam ani zpět. "Šicí stroj" se mi naštěstí podařilo překonat. Docela mne zamrazilo, když jsem teď viděl pomníček děvčete, které tam bylo prakticky ve stejnou dobu a ve stejném věku jako já:

DSCN1803.JPG
DSCN1804.JPG
DSCN1805.JPG
DSCN1806.JPG
DSCN1808.JPG
DSCN1809.JPG

Piecky

Další den jdeme méně náročný výlet přes Piecky:

DSCN1810.JPG
DSCN1811.JPG
DSCN1812.JPG
DSCN1813.JPG
DSCN1814.JPG
DSCN1815.JPG
DSCN1816.JPG
DSCN1817.JPG
DSCN1820.JPG

neboť se musíme přesunout do Polska. Pokračování najdete na webu Polské Tatry 2007.