Tojnárkovo stinné stránky
V 9:45 mi začal další trénink. Těsně před začátkem stoupání na náchodský zámek jsem se ujistil, že i v Náchodě žijí lilí lidé, kteří umí skoro i psát.
Za vojenským hřbitovem jsem opustil červenou značku, seběhnul k rybníčkům v údolí a vzápětí zas začal stoupat až ke staveništi obchvatu, které je pečlivě olemováno protižabími zábranami a cedulkami “Zákaz vstupu”. Jedna dokonce i pěšiny, která je totálně zarostlá křovím a ostružinami. Pořídil jsem tam pár fotek a pak po pěšinách pokračoval na křižovatku s červenou turistickou značkou.
Z ní jsem se odpojil až s cyklostezkou, ale zas jsem se vrátil a doběhl ke památníku zavraždění sedmnáctileté Růženky Červené v r. 1926. Veřejnost podezřívala jejího milého, který byl sice shledán nevinným, ale lidi mu stejně nevěřili. Tak raději emigroval do Ameriky. Skutečný vrah se přiznal až po letech na smrtelné posteli.
Seběhl jsem ke hrázi cílového rybníka a nechal se zlákat cedulí “kiosek otevřen”. V reálu otevíral až ve čtyři odpoledne.
Namísto kofoly jsem se občerstvil studenou vodou ze studánky pod Bukovou horou.
Po modré značce jsem podél potoka Špinka doklusal k silnic na Trubějov a Kramolnou, která mne usvědčila z omylu, že do Náchoda už to bude jen z kopce. Stoupání skončilo až v sedle za Kramolnou, v místě, kde se buduje obchvat Náchoda.
Pak už do cíle zbýval jen kousek.
Trasa výklus k rybníku Špinka (15.7 km/417 m převýšení/2:08 hod. jízdy, 3 min. zastávek)