Lyžování v Krušných horách

15.3. 2011 Dnes jsem měl na programu překonat loňské najeté lyžařské kilometry. Vyrazil jsem busem na Klíny, vyjel kopec okolo větrníku (sníh relativně v pohodě), přešel přes silnici, svezl se kousek po ethylenovodu a odbočil doprava po žlutém okruhu a na téčku zabočil směr Mníšek. Obrátil jsem se zas na křižovatce s červenou značkou. Sjezd po Kostelní cestě už je komplet vytátý:
Vrátil jsem se stejnou cestou a přes Desítku dojel na Klínskou bránu. Kromě notoricky známých brzdných úseků to překvapivě jelo, hlavně na úsecích s pomalu odtávající ledovou krustou. Přesto jsem nestihnul odjezd posledního busu do Litvínova, a tak jsem si neplánovaně zalyžoval ještě dolů k Emeranu, poté sjel sjezdovku při umělém osvětlení a za přirozeného světla měsíce sklusnul dolů do Litvínova.
13.3. 2011 Nejprve dovětek ke včerejšku. Pořád vám zde popisuji, jaké zažívám úžasné lyžování. Samozřejmě, že nelžu, jenom jsem si vzpomněl, že bych vás měl seznámit též s tím, co takové běžkování na špinavém předjarním sněhu s sebou přináší. Např. včera večer jsem měl obě skluznice pokryté vrstvou humusu, půl hodiny jsem ho odstraňoval škrabkou, kartáčem a hadrem namočeným v saponátu. Není ohně bez kouře :-).
V neděli jsem vyrazil na Nové Město sám. Postupně vám popíšu stav jednotlivých úseků, kterými jsem projel. Jedná se o odhad stavu příští víkend za předpokladu, že se počasí nezmění. Tzn. že nenaprší/nenasněží:
1) Stadion - Vitiška - nutný 1 bypass a jedno přenášení
2) Vitiška - golfové hřiště Cínovec - 4 bypassy, 4 přenášení
3) mezi golfáčem a rašeliništěm Hochmoor - sníh rychle mizí, bude nutno přenášet
4) sjezd dolů po červené a nad Schwartze Teichem k altenberské silnici - bez problému, jen sem tam jehličí
5) za silnicí k pláním u Schellerhau - OK, ale v závěru neupraveno, rozdupáno a na pláních nutný přenos
6) stopa podél lesa a východním svahem Pöbelknochen až ke křižovatce s jižním obchvatem kopce - paráda
7) k parkovišti pod Kahlebergem - místy jehličí, 2x nutno sundat lyže, jinak nádhera
8) Okruh Osterzgebirge na Pöbelknochen - dole už sníh mizí, nahoře drhne jehličí, zbytek super
9) zas k parkovišti - viz bod 7)
10) stopy pod Kahlebergem, na jeho vrchol a dolů okolo Schwartze Teich po modré a kousek po okruhu Wuster Teich - natáté, ale jinak super
11) zpět po magistrále na Cínovec a přes Vitišku a Klínovčík na Bystřickou boudu - natáté, ale super
12.3. 2011 Tuto sobotu jsme spolu s Verčou a Honzíkem hned po výjezdu ze stadionu na Novém Městě museli šlapat po jehličí před starým trafem i na vjezdu na Promenádu. V ďolíku jsme přelezli přes potok (trocha akrobacie) a pokračovali Německem. Zaunhaus už v této sezóně na lyžích neprojedeš, vytátá byla i cesta těsně za ním. A v lese pro změnu jehličí. Na sluníčku to moc nejelo, ale na spoustě míst se zrnitým sněhem naopak parádně:
Nadjeli jsme Schwartze Teich a zamířili směrem na Schelllerhau, odbočili na jižní stopu na kopci Pöbelknochen a poté projeli podél altenberské silnice na parkoviště pod Kahlebergem. Zpátky na novoměstské nádraží jsme se dostali po cínovecké magistrále přes stadion. Celou cestu jsme potkávali vytáté úseky. Lepší už to nebude.
Všechny fotky jsem nahrál na Picassu.
10.3. 2011 Po práci jsem se vyvezl busem na Klíny. Od hospody Stará škola jsem vystoupal k silnici na Mníšek. Dole byl sníh špinavý a plný větviček, v lese to bylo lepší. Objel jsem tříkilometrový zelený okruh, v jehož nejnižším bodě už je lepší lyže třeba sundat, a přesunul se za silnici. Popojel jsem kousek po ethylenovodu a odbočil doprava po červené (hnědý okruh). Na křižovatce ve tvaru T jsem se dal doleva do kopce a dojel až k obrátce na křižovatce s červenou značkou na Mníšek. Navracel jsem se stejnou cestou a pokračoval přes Desítku a Klínskou bránu (občas až moc větví a jehličí) k úpatí kopce Pestrý, kde jsem to zas otočil. K parkovišti u startu klínských okruhů jsem dobruslil po žlutém okruhu kolem myslivny a vrtulníku.
5.-6.3. 2011 Se zpožděním zpracovávám víkendové lyžování. V sobotu jsem se svezl z Nového Města přes Mikulášku, Cínovec a Kahleberg. Zajel jsem se podívat na dolní část bobové dráhy a sjezdovky na kopci Raupennest, pak jsem si boční zledovatělou sjedovku vybruslil až nahoru. Poté jsem sjel podél kanálu k silnici a za ní k Velkému Šibeničnímu rybníku (Grosse Galgenteich). Většinou tam sníh brzo roztaje, letos ale rolbované cesty zůstávají sjízdné i v březnu. Sníh byl skvělý, zrnitý, jelo se mi výborně. Zejména v čerstvě upravené stopě na Pöbelknochen jsem vrněl blahem.
Před vrcholem Pöbelknochen jsem uhnul doprava na Schellerhau, projel se po zbytcích sněhu (a místy po trávě) na vytátých pláních, poté jsem projel smyčku k Wolfshugel, vrátil se od jihozápadu na Pöbelknochen a pokračoval podél silnice na Altenberg a přes ní na Kahleberg, cínoveckou magistrálu a oběd na Mikulášce.
Po obědě jsem objel okruh na Pramenáči ke Štěničárně, z ní přes Vápenici a Pašeráckou zatáčku na Promenádu. Přidal jsem si ještě výjezd na Moldavu, sjezd (neupravenou stopou) podél Hemmschuh, přes potok zas na Promenádu a po pětikilometrovém okruhu ke starému trafu, na Vitišku a přes Klínovčík na Bystřickou, kde jsem přenocoval.
V neděli jsem nejprve s Pavlou objel okruh na Pramenáči, pokochal se tam vyhlídkami a přejel pod Kahleberg a za altenberskou silnici. Omrkli jsme Šibeniční rybníky a sousedící rezervaci a po super stopě objeli kopec Pöbelknochen kolem dokola. Vrátili jsme se podél silnice na Altenberg, pod Kahlebergem a po cínovecké magistrále na Bystřickou.
Fotky z nádherného víkendu najdete na Picasse.
27.2. 2011 S Evou, Jéňou a Honzíkem jsme projeli z Nového Města na Mikulášku, odbočili na stopu na Pramenáč a dál po cínovecké magistrále k přechodu do Německa a na Kahleberg. Super lyžovačka, pár cm nového sněhu spolu s námrazou dokonce vytvořily o chloupek lepší podmínky než před 14 dni. Sníh byl skvělý, nádherně klouzal. Vrátili jsme se rovnou po cínovecké magistrále a přes Klínovčík na mňamku v Bystřické boudě.
Pořád padají další a další stromečky. Jejich jehličí jízdu brzdí, ale lyže neničí. Mrkněte na fotečky:
26.2. 2011 Já, Eva Tloušťová, Jéňa a Worm se dvěmi kamarády jsme se projeli po okruzích na Klínech, kde občas vyčuhovaly kamínky, poté sjeli k Mníšku a po zbytcích urolbovaného sněhu (často po trávě či hlíně) jsme mířili k Bad Einsiedel. Bohužel tam zrovna probíhal nějaký závod, takže s trasou jsme museli trošku zaimprovizovat. Když někdo zařval "Už jedou!", instinktivně jsem uvolnil stopu a uhnul. Jenže namísto očekávaného lyžaře mne málem smetla smečka psů s mašérem :-). Raději jsme se tedy Klínskou branou vrátili zpátky do Čech. V lese za posezením U desítky byla stopa vyjehličená, ale jinde se jelo super.
Na oběd jsme zajeli dolů na Starou školu. Na závěr jsem s Wormem objel ještě dvě oranžová kola v rychlém tempu (18:35 a 19:18) a jedno odpočinkově. Pak jsme přejeli na jedno do chaty Emeran. Pár fotek z výletu máte na Picase.
19.-20.2. 2011 Jelikož šestihodinovku na Vysočině zrušilo počasí, přihlásil jsem se na poslední chvíli na noční dvanáctihodinovku Klínská noc, která se jela se na brutálním okruhu (6.7 kilometrů/180 metrů převýšení). Doma mi nefungoval internet, takže jsem znal pouze starou předpověď počasí a nevěděl co namazat. Jen jsem tušil, že bude led a zima. Na shromaždišti mi pořadatelé oznámili, že v cíli bude pouze základní bufet (čaj, hořické trubičky, banán/pomeranč). Na v propozicích slibovaný vyhřívaný stan pro uložení věcí jsem mohl zapomenout. Aspoň se nebudu zdržovat převlékáním do suchého či výměnou rukavic :-). Nechal jsem tedy vše nepotřebné v chatě cca 500 metrů od trati. Na sníh vedle cíle jsem položil batoh s vlastním občerstvením a doufal, že mi gely nezmrznou a že zvolím správné oblečení. Zároveň ve mně sílil pocit, že odjet to celé sám bez podpory je pěkná pitomost. Mí soupeři v singlech buď měli někoho, kdo jim poskytoval servis (mazali druhé lyže, připravovali ionťáky a jídlo atp.), nebo si plánovali zahřívací zastávku v chatě. To já chtěl samozřejmě jet durch, občerstvení snad nějak zvládnu sám, ale možnost přemazání druhých lyží jsem jim fakt záviděl. Hned po startu se ukázalo, že mázu jsem netrefil. Do kopce jsem čelo jakž takž držel, ale na rovině a z kopce mi všichni hrozivě odjeli. Těsně před cílem jsem je potkal v protisměru, měli skoro kilák náskok a já věděl, že stav mých lyží se už bude jen zhoršovat. Pokoušel jsem se nemyslet na to jak by se jelo, kdyby..., a snažil se jet co nejúspornějším stylem. Kromě jednoho měho soupeře, který mi nadělil kolo už v první půlce závodu, mne předjížděli jen odpočatí a dobře namazaní rychlíci z dvojic. I já pořád někoho předjížděl a počítal odjeté kilometry. Zde máte mezičasy první půle (první a poslední kolo jsou jen odhad, na startu jsem zapomněl spustit a v cíli zase vypnout stopky, některé mezičasy jsou zkresleny občerstvením):
Okruh č.1234567891011
Kilometry6.713.420.126.833.540.246.953.660.36773.7
Mezičas24:1025:5426:3527:2628:2629:0431:2331:5235:1831:3733:15
Celý závod jsme absolvovali v mlžném oparu, bylo mnohem chladněji, než jsem čekal, kolem minus deseti. Pořád jsem smrkal a kašlal a ve sjezdech a později i na rovinkách jsem docela vykosil. Potřeboval bych vyměnit rukavice, ale nechtělo se mi ztrácet čas prohrabáváním batohu. Ze stejného důvodu jsem z něj nevyndal ani brýle, přestože drobné krystalky sněhu byly dost nepříjemné, hlavně při sjezdech. Oční bulvy chudinky dostaly zabrat, ještě několik hodin po dojezdu jsem viděl zamlženě, ale už se to zas spravilo.
Neměl jsem tušení jak si vedu, ale zdálo se mi, že nejedu zas tak špatně. Dokonce jsem i dodržoval naplánovaný rozvrh, ikdyž hlavně proto, že okruh byl o cca 300 metrů kratší a své přestávky jsem zredukoval do jedno či dvouminutových zastavení. Ledový firn mi ale postupně likvidoval všech pět vrstev parafínu na skluznicích a já cítil jak stále zpomaluji. Před koncem mi z kopce ujížděli i veteráni na lyžích namazaných na klasiku. Od devatenáctého kola jsem úvodní kopec začal jezdit na medvěda (střídavé odpichování hůlkami při bruslení). Ve dvacátém kole krize vyvrcholila, dokonce jsem i stromečkoval. A když mne předjela i jedna ženská, vážně jsem zvažoval, že už to zabalím. Jenže co bych si o půl páté na Klínech počal, tak jsem se donutil do 21. a nakonec i 22. kola:
Okruh č.1213141516171819202122
Kilometry80.487.193.8100.5107.2113.9120.6127.3134140.7147.4
Mezičas32:5332:4333:1831:5633:5834:5235:4235:5443:1840:2338:00
Vítěz jich zvládnul 26, na bronz mi chyběly dva okruhy. Chtělo to aspoň dvoje lyže a líp namazat. Příště :-).
16.2. 2011 Po práci jsem se projel od cínoveckého golfového hřiště na německou stranu. Pro lepší orientaci v mém popisu mrkněte na plánek stop v okolí Schellerhau.
Vyjel jsem na Kahleberg, pak dolů a dál na okruhy za silnicí Altenberg - Rehefeld. Perfektně upravený byl celý okruh okolo kopce Pöbelknochen. Stopa Osterzgebirge, která vede paralelně se silnicí, byla též super, až na jeden lesní sjezd těsně za chatou Paradies, kde doporučuji sundat lyže. Z parkoviště SV od vrcholu Kahlebergu jsem namísto strmého a vypluženého průseku Schneise 31 raději zvolil návrat po pozvolnějších a vysněženějších cestách Evasteig a Moorweg. K hraničnímu přechodu jsem dobruslil po klasické hlavní Kahleberské magistrále.
13.2. 2011 Dnes jsem vystartoval z Nového Města přes Bouřňák. Na pláních už zase leží aspoň minimální vrstvička sněhu, ale jede se tam převážně po trávě a ledu. Nejkritičtější místo na pláni u větrníků jsem zčásti odpíchal ve strouze po pravé straně vytáté kamenité cesty. Spíš jsem ale měl volit pocukrovanou trávu nalevo u tyčového značení. Dál směrem na Vrch Tří pánů už cesty byly vysněžené, tedy spíše vyledované, akorát na cestě k Vysoké Mýti jsem zadrhnul o kámen ukrytý v ledu. Stoupání na Dlouhou Louku OK, až silnice na výjezdu z lesa byla nesjízdná.
Na rozcestí to se sněhem též vypadalo bledě, ale jet se dalo. Čerstvý sníh brzdil, led urychloval :-). Pokusil jsem se projet jihobřežní cestou Flájské přehrady. Věděl jsem, že jsou tam polomy, ale nebyly zas tak strašné. Dokonce se tam i dalo bruslit, ikdyž stylem hodně náročným na koordinaci pohybů, takové šlapání vody. Za flájskou silnicí už byla trasa projetá rolbou, ikdyž ne čerstvě. Špičky lyží se mi občas zapíchly do zledovatělých šlápot pěších turistů. Také čerstvého sněhu tam bylo víc, chvílemi se mi zdálo, že se vůbec nemohu pohnout z místa. Časem jsem si zvyknul a mohl se kochat zasněženou krajinou česko-německého pomezí. Od Klínské brány už stopa byla excelentní. Dobruslil jsem až na žluté bruslařské kolečko a svezl se po něm až k výchozímu bodu všech klínských okruhů. Na nich jsem si ještě objel nejprve zelený 3 km okruh a několikrát i modrý (1.6 km), pak jsem sjel dolů do hospody na dršťkovku. Po občerstvení jsem se do lesa ještě musel vrátit pro Honzíka, který jako jediný z rodiny nezachytil povel k opuštění tratí :-).
Na Picasu jsem umístil fotky z přejezdu Nové Město - Klíny.
12.2. 2011 V sobotu jsem zas musel zajet na Cínovec, kde jsem měl s kolegy z Drážďan projednávat vyúčtování našeho LOB. Za krásného slunečného počasí jsem se po perfektně vymrzlém manšestru projel k Mikulášce a tam odbočil na čerstvě vyrolbovanou cestu na Pramenáč. Musel jsem sice objet pár vytátých úseků a občas se vyhnout kamení, ale projížďka to byla suprová:
Včera v noci nejprve pršelo, pak začalo mrznout a napadlo sotva pár cm nového sněhu. I to však díky úpravě rolbou s stačilo pokrýt špínu a jehličí. Po cínovecké magistrále to svištělo jedna radost. Zpět jsem už jel rovnou nejkratší cestou na Bystřickou boudu.
Na Picasu jsem umístil kompletní fotoreportáž.
11.2. 2011 Společně s Dášou jsme se nechali vyvézt busem na Klíny. Podmínky nebyly ideální, přes několikametrový pás jehličí v lese nahoře u silnice nebylo vůbec lehké přejet. Ale většina 4.7 km okruhu byla poměrně dobře upravená, i mé práskačky jely super. Bohužel od druhého okruhu začalo pršet, po pátém jsem se přesunul na čaj a rum do hospody :-). Kupodivu jsem si naměřil lepší mezičasy než loni v prosinci, kdy jsem na lepším sněhu a lepších lyžích jezdil jedno kolo za 24-26 minut. Dnes jsem měl pocit, že se plazím, ale plazil jsem se nějak rychleji :-):
Okruh č.12345
Mezičas21:5222:4722:5123:1723:57
10. 2. 2011 Konečně jsem se utrhnul z práce trochu dřív a vyrazil na Cínovec. Z parkoviště u golfového hřiště jsme vyrazili okolo rašeliniště Hochmoor, nahoru na křižovatku pod Kahlebergem k obrátce u silnice na Rehefeld. Poté okruhem okolo Wuster Teich a zpět po magistrále pod Kahlebergem zas na Cínovec. Většinou perfektně urolbované zmrzlé tratě, akorát v lese drhlo jehličí. Místy mi běžky zastavily úplně. Přes vytáté příjezdové asfaltky k biathlon areně bylo nutno lyže poponést.
6. 2. 2011 V neděli jsem dojel vlakem na Moldavu, prošel pod mostem do Německa a po náspu bývalé železnice zamířil směr Teichhaus. Stopy tak týden neupravované, plné jehličí, šišek, paralelní skatové cesty byly buď upraveny před týdnem nebo vůbec (mají tam též polomy).
Spěchal jsem na Dlouhou Louku, kde jsem měl sraz s drážďanskými orienťáky. Klasická cesta z Teichhausu na Jiřetín (Alte Torfstrasse) byla bez sněhu. Musel jsem popojet o kus dál na Holzhau k  široké Neue Torfstrasse a vybruslil na křižovatku před penzionem Torfhaus. Na Žebrácký roh jsem jel přímější cestou Moorweg a ušetřil tak metry délkové i výškové. Je tam ovšem horší stopa než oklikou kolem Torfhausu. Pro zorientování nabízím Plánek stop dnešního výletu. Šotolinka k flájské silnici byla místy vytátá, dokonce jsem i jednou sundal lyže. A nejspíš už se to bude jen horšit. Až na Dlouhou Louku byla silnice sjízdná, jen pár míst v ďolících jsem musel objet soupaž.
Po obědě a projednání rozličných pozávodních problémů jsem se vrátil zpět stejnou cestou, jen jsem zkusil Torfhaus objížďku. A jelikož vykouklo sluníčko a já už nespěchal, nafotil jsem pro vás pár fotek.
5. 2. 2011 Přestože na mne něco leze, vyrazil jsem s Beruškou na běžky. Konečně jsem nemusel lyžovat někam abych něco zařídil či objel, přesto mne to opět zatáhlo na místo činu, do prostoru našeho LOB. Foukal vítr a bylo nad nulou. Začali jsme na Novém Městě, projeli okolo zavřeného bufáče k Promenádě. Na loukách byl sníh čistý, v lese ale lyže drhly o jehličí a popadané větve.
Z Promenády jsme odbočili přes potok do Německa a pokračovali klasickou cestou směrem k Pašerácké zatáčce. Stopy najeté pro LOB i pro Krušnohorskou třicítku už pomalu stárnou a mizí.
Průpojný průsek do Pašerácké zatáčky dnes moc na pašování vhodný nebyl, museli jsme podlézat padlé stromy a objíždět vytáté ostrovy trávy.
Pokračovali jsme dolů po desítkovém okruhu, na kterém kromě jehličí zůstaly i silně znavené stopy K-třicítky. Minuli jsme Promenádu a z Vápenice se vrátili po pětce k starému trafu a na stadion. Takové pohodové předjarní lyžování :-).
Zde máte všechny dnešní fotky.
31. 1. 2011 Společně s našimi německými kolegy jsme úspěšně uspořádali česko-německý LOB. Lyžaři ze všech koutů naší republiky, ale též Slováci, Poláci a samozřejmě i Němci, si v okolí Altenbergu užili závod, který nabízel volby postupů, mapařinku v tečkách i dlouhé laufy po perfektně upravených tratích. Z ohlasů účastníků bylo zřejmé, že se akce vyvedla. Ufff :-).
23. 1. 2011 I v neděli jsem musel služebně do Německa. Startoval jsem z Nového Města, přejel přes jehličí po prořezaných stromech k promenádě (také už jí zprůjezdnili), přejel přes potok do Německa. Přes lávku za Zaunhausem jsem si odskočil na českou stranu, ale tam se rolba dosud neukázala.
Pokračoval jsem okruhem kolem Wüster Teich až na Kahleberg. Všechny cesty, které před 14 dny byly vytáté dohola, už jsou opět pokryty sněhem, stopy perfektně najeté. Takhle to dnes vypadalo v Německu.
22. 1. 2011 Dnes jsem projel skoro celým závodním prostorem našeho LOB až do centra závodu v tělocvičně zinnwaldské sportovní haly. Nádherné počasí, krásně upravené stopy, jen pár silniček budeme muset vysněžit lopatou. Tři fotky z prostoru závodu:
8.1. 2011 Ubytovali jsme se v hotelu Europark v Altenbergu. Leží kousek od závodní mapy Kahleberg, stačí jen pár set metrů popojít a jste na louce s vyrolbovanou stopou. Každý den jsem nejprve lístečkoval kontroly a pak jsem se přesunul na oběd do bufáče na Novém Městě. V sobotu jsem od Altenbergu vybruslil po jižním obchvatu Kahlebergu, soupaž přejel po bývalé skimagistrále nad biathlon arenou. Přecupital jsem posypanou a nesjízdnou příjezdovou cestu ke střelnici a pokračoval dolů až k rozcestí nad Schwartzer Teich. Tam jsem se několik hodin trápil v hlubočáku neprojetých průseků. Pozdě odpoledne jsem se vrátil na vyrolbovanou stopu nad Schwartzer Teichu. Objel jsem část okruhu najetého u Wüster Teich, který se napojuje na sjezd do Zaunhausu. Po lávce jsem překonal hraniční potok a ověřil si, že na české straně rolba ještě nefunguje. Klasickou stopou jsem se protrápil až k Promenádě a chtěl ověřit její průjezdnost. Vy to raději ještě nějakou dobu nezkoušejte, teda pokud nemáte dobrodružnou povahu a nebojíte se zlomení lyží. Prořízka tam ještě nezačala, musel jsem několikrát kličkovat mezi kořeny, překonávat dolíky a boule, popř. prolézat větvovím.
Lyže naštěstí vydržely a od odbočky na Moldavu až k rozcestí pod Vitiškou už stromy nejsou, jen spousta větví. A občas cesta nebyla nejširší. Těsně před setměním jsem konečně poobědval a poté společně s oddílovými kolegy vyrazil ze stadionu k Vitišce. Cínovecká magistrála mezitím vythula, s čelovkou jsme pod Lugsteinem přejeli do Německa. Rolbovaná stopa nás dovedla k meteostanici a magistrálu na Kahleberg. V půlce kopce jsme odbočili doprava a sjeli zpět do Altenbergu.
V neděli jsem jel stejnou cestou lístečkovat zbylé kontroly na západě závodní mapy. Oběd jsem měl opět objednaný v bufáči, tentokráte jsem se ale vrátil až k rozcestí pod Kahlebergem, odbočil k téčku před Pašeráckou zatáčkou a po německé straně sjel až do Zaunhausu. Vše upravené na skate, dokonce i kopec nahoru na Moldavu. Abych nemusel vzít lyže do rukou, odsoupažil jsem kousek kolmo ke kolejím moldavského nádraží, po peroně a ještě silničku za nádražím. Ta byla zledovatělá, než zas nasněží, je lepší používat stopu podél kolejí. Kousek pod přejezdem jsem zkusil odbočku směrem k závodním okruhům. Byla dobře projetá, neboť po ní všichni přede mnou jeli dvakrát (obraceli se u potoka). Já už těch pár metrů k okruhům odpíchal. Okruhy již několik dní neupravovali, stopa tam byla unavená stejně jako já :-).
Z bufáče jsem se vrátil stejnou cestou jako v sobotu večer, přes Cínovec. Jelo to pěkně, ikdyž na zmrzlém sněhu lyže sem tam ustřelovaly. Sníh na německé straně poměrně dost odtál, některé cesty jsou dokonce v současné době nesjízdné.
Snad do konce ledna ještě trošku nasněží.
2.1. 2011 Spolu se mnou a Foxem se mi podařilo do stopy vyhnat ještě Honzíka s Mišákem. Hodlal jsem si vyfotit jak pokročily práce na odstraňování polomů, proto jsme z Nového města sjeli přes stadion, vystoupali na Vitišku, po magistrále dobruslili ke Štěničárně a odtud dolů soupaž k rozcestí Vápenice. Na okruzích byly stopy najety pouze nožmo, ale stromy už byly z velké části prořezány. Neprostupná barikáda leží pod Vápenicí směrem k Promenádě, ze směru od Moldavy se na Promenádu musíte dostat bypassem, a nejvíc zasekaný je úsek mezi křižovatkou pod Vitiškou (odb. ke stadionu) a starým trafem. Projet se tudy ale dá, jen musíte potlačit strach ze zlomení lyží v křivolakých objížďkách lesními rygoly :-).
Kdo má zájem, může si prohlédnout kompletní fotodokumentaci polomů.
Uf, mám za sebou náročný lyžovací týden (184 km). Už se těším na odpočinek v práci :-).
1.1. 2011 Novoroční projížďka s Dášou a Foxem vedla z Nového města přes trafo, pláně pod Bouřňákem, odskok na Vrch tří pánu a na smyčku na Grünwaldské rašeliniště a přes louku k benzince, cílová stanice Bystřická bouda. Foukal nepříjemný vítr. Do vyrolbované stopy navál pár cm sněhu, který brzdil skluz, ale na zledovatělých úsecích to zas jelo jak blázen.
31.12. 2010 Silvestrovské lyžování jsem pojal odpočinkově. Nejprve jsem na Dlouhé Louce za hospodou učil neteř běžkovat, pak jsem sjel po silnici dolů po flájském okruhu, pokračoval podél plotu obory nahoru a pak sjel do Litvínova. Drobně mrholilo, ale mrzlo, a tak se mi prádlo během sjezdu pokrylo vrstvou ledu.
30.12. 2010 S Míšou a Honzíkem jsme podnikli výjezd z Nového Města přes Vrch tří pánů na Dlouhou Louku a domů do Litvínova. Kluky jsem poslal napřed rovnou a sám jsem si ještě odskočil na nově upravenou smyčku, která odbočuje těsně pod Vrchem tří pánů na severozápad, překračuje Flájský potok a u Grünwaldského rašeliniště se otáčí a vrací po panelce směrem k pláni s vrtulníky. Upravena byla předevčírem, jelo se po ní pěkně, neboť se po ní evidentně sklouzlo jen pár lyžařů. Přesto již dneska jsem tam potkal rolbu zas. Zrušila téměř nedotčenou stopu po levé straně cesty a vyřízla novou při pravé krajnici :-).
Přes Vrch tří pánů jsem po magistrále a zasněžené silnici dojel na Dlouhou Louku. Kluci ještě nedorazili, tak jsem jim vyjel naproti po žluté značce. Společně jsme zašli na oběd do restaurace Na rozcestí. Kuchař už se tam vcelku rozumně nezdržuje minutkama, ale výběr polévek i hotovek je dostatečně široký. Po jídle jsme v poklidu sjeli do Litvínova. Přes padlý strom se už dá projet, jeho větve někdo olámal. Raději bych ale zůstal nahoře na sluníčku (-5°C). Dole řádí hnusná inverze s teplotou minus deset :-(.
29.12. 2010 Dnes po delší době sám bez dětí naplánoval jsem si delší projížďku. Z Nového Města přes Cínovec, okolo Lugsteinu na vyhlídku Kahleberg, cestou jsem pořizoval fotky ze závodního prostoru (poslední lednový víkend 2011 tam spolu s TU Dresden budeme pořádat LOB):
Závodníky čekají pěkné výhledy:
Vracel jsem se přes hranici a po magistrále přes Klínovčík na Bystřickou boudu (oběd). Poté jsem projel přes pláně pod Bouřňákem a pokračoval přes Vrch tří pánů, Vysokou Mýť na Dlouhou Louku. Tam jsem se napil, spolknul dávku Besipek a odjel měřený trénink po 12 km flájském okruhu. Stopa byla krásně promrzlá, do kopce jsem sice už moc nemohl, ale čas nebyl nejhorší (48 minut). Nakonec jsem za svitu zapadajícího slunce sjel domů do Litvínova. Na zavlhlých rukavicích se mi tvořil led, prsty mi parádně promrzly, ale přežil jsem.
28.12. 2010 Dnes jsme s Honzíkem a Míšou vyjeli vlakem na Nové Město. Tamní okruhy pořád blokují padlé stromy, rolba tedy raději najíždí stopy jinde. Upravená byla magistrála od Cínovce přes Vitišku a Klínovčík, včera projeli i okruh okolo Pramenáče přes Jedlovku. Dnes už byl zase zavátý :-(.
Vyjeli jsme k Vitišce a pokračovali směrem na Cínovec. Rolba právě uhlazovala magistrálu i paralelní "elko" ke Štěničárně pod Pramenáčem.
Jezdil jsem třikrát to co děti, občas to jelo, občas ne. Zpátky jsme se vrátili po magistrále a poté se zastavili na jídlo v Bystřické boudě.
27.12. 2010 Řidič klínského skibusu nás dnes odmítl vyvézt až na parkoviště, kde se otáčí (a začínají běžecké stopy). Museli jsme šlapat už od sjezdovek u chaty Emeran. Spolu s klukama jsme měli namířeno do Německa. Letos totiž začali rolbovat trasu směrem na Mníšek a Bad Einsiedel, odkud vychází několik pěkných lyžařských okruhů (a dá se odtamtud dojet až do Seiffenu či Hory Svaté Kateřiny). Stopy, které na Mračném vrchu najela rolba včera, už dnes byly zasypány cca 5 cenťáky sněhu, a prašan skluz lyží trošičku přibržďoval.
Těsně za hranicí nejspíš upravovali tratě i ráno, jelikož byly jen jemně pocukrovány. Otevřenější úseky ale i tam vítr stihnul zafoukat. Navíc rolba objela pouze pětikilometrový (oranžový) okruh, všude jinde byly stopy produpány nožmo. Na klasiku super, ale i soupažení na hladkých lyžích do kopce má něco do sebe :-).
Dopíchal jsem se podél hranice až k přejezdu kousek od rezervace Černý rybník. Turisté tam prošlapali červenou značku do Klínů, směr Dlouhá Louka stále čeká na protažení. Já trouba se nechal zlákat cedulí "Klíny 3.5 km", kudy předtím projel tak jeden člověk.
To by tolik nevadilo, jenže zavedl nás pouze k flájské silnici, a my museli šlapat přes dva kiláky pěšky. Dolů do Klínů jsme sjeli po oranžovém okruhu.
26.12. 2010 V neděli jsme s Dášou a dvěma nejmladšími ratolestmi znovu navštívili běžkařské okruhy na Klínech. Věřil jsem, že budou opět perfektně upravené, ale mýlil jsem se. Rolba musela kromě projíždění tratí také prořezávat polomy, do příjezdu skibusu stihli najet jen stoupací cestu po modré turistické značce k okruhům. Náš nástup z horního parkoviště k silnici na Mníšek přišel na řadu až odpoledne (ale to už jsem tudy jel podeváté), ale vybruslit se to dalo. Prostě takový trénink síly a vůle, bez zastavení vyjet 80 metrů výškových ve stopě zasypané vrstvou prašanu, do které se člověk občas zabořil až 20 cenťáků hluboko. Zkousnul jsem šest okruhů, vyzvednul zbytek rodinky (kroutili nahoře rovinatější kolečka), a sjeli jsme do hospody na oběd. Děti s Dášou pak odjely domů a já se vrátil do stopy. Únavu po první fázi jsem cítil značnou, ale na mezičasech se ani moc neprojevila:
Okruh č.12345678910
Mezičas26:0426:0124:4825:3125:3525:4124:0325:4524:5124:00
25.12. 2010 Během Vánoc v Krušných horách padal sníh i stromy. Web Sportcentra Bouřňák hlásil, že okruhy na Novém Městě nejsou projeté, čeká se až padlé kmeny prořežou. Proto jsme s Dášou vyrazili raději na Moldavu a doufali, že na německé straně bude situace lepší. A skutečně také byla, ikdyž rolbař si trošku protáhnul Weihnacht a vůbec nevyjel. Začátek byl poněkud divočejší, jelikož dolů od celnice před námi nikdo nejel. Ale prorážet prašan z kopce není taková tragédie a za Zaunhasem už se dalo v pohodě bruslit. Stopa byla zapadaná, ale bořil jsem se pouze 10-15 cm. Stejné to bylo po celé trase kolem biatlon areny a cestou na Cínovec. Moc lidí jsme ve stopě nepotkali.
Na otevřenějších úsecích, zejména na cínovecké golfové pláni, foukal hodně nepříjemný vítr, který bičoval tváře krupkami sněhu. Mně ale ke spokojenosti stačilo, že cínovecká silnice byla jen minimálně zafoukaná. Po sjezdu z Vitišky jsem si vyfotil popadané stromy, které blokují vjezd na novoměstské okruhy:
Pak jsme spěchali do Bystřické boudy. Bohužel měli zavřeno, tak jsme nasedli na vlak domů do Litvínova.
Všechny fotky z výletu s Dášou
19.12. 2010 Nedělní vlak přijel s půlhodinovým zpožděním, ale dovezl nás bez problémů až na Moldavu. Zde jsem byl potěšen, že nádražní budova pořád stojí. Zprávy o tom, že před časem vyhořela, byly naštěstí pouze novinářské kachny. S Pavlou Jiráskovou jsme sjeli dolů do Zaunhausu (dvě stopy na klasiku těsně vedle sebe). Na louce v údolí těsně před lávkou je vyrolbovaný manšetr pro bruslaře. Po přejetí potoka už se dalo krásně bruslit. Vyjeli jsme si k silnici Altenberg - Zaunhaus, která byla výjimečně vysněžená. Poté jsme vybruslili zpět směrem k biathlon aréně. Některé stopy letos přestali rolbovat, ale uvnitř stadionu bylo vše nádherně upraveno. Stopy na Kahleberg jsou teď také úplně jinak. Nejfrekventovanější magistrála je v celé své délce projetá jen lidma a paralelní stopa v závěrečném úseku k vyhlídce, kudy jsem v minulosti vůbec nejezdil, jelikož bývala pouze pro klasiku, je dnes projetá rolbou.
Všechny fotky z výletu na Cínovec
Od 14:00 jsem měl s kolegy z Drážďan domluvené jednání v hospodě na Cínovci. Restaurant U Štefana byl příjemný, dobře tam vařili (ale ne levně), akorát nějak moc neobtěžovali s donáškou piva :-(. Aspoň jsem stihli vše v klidu probrat.
Jednání se protáhlo do tmy. Měl jsem čelovku, cínovecká magistrála stačila zatím výtečně promrznout, tak mi cesta do Nového Města uběhla velice rychle a před odjezdem vlaku jsem na Bystřické boudě stihnul ještě rychlovečeři :-).
18.12. 2010 V sobotu byl na programu další rodinný výlet. Z Litvínova teď o víkendech jezdí zdarma skibus na Klíny (odj. 8:45 z nádraží). Obával jsem se, že bude přeplněný postaršími běžkaři, sjezdaři a snowboardisti dle mého tak brzo nevstanou. K mému překvapení jsme ale byli jediní běžkaři a teenagerů na sjezdovku jelo zhruba stejně.
Původní plán dojet až na Dlouhou Louku nevyšel, ráno v devět ještě tu trasu nestihli projet (dodělali to během dne), tak jsme si zakroužili po zdejších okruzích. Vystartovali jsme do mlhy, která se ale záhy rozplynula a my si užívali kýčovitě zimní svezení a ještě prvenství ve stopě :-). Přestože rolba stopu projela již několikrát, lyže se do prašanu dost zabořovaly. Lyže i hůlky vrzaly, sklouznutí bylo zejména v kopcích nutno pořádně podpořit rukama. Mezi pátým a šestým okruhem nám stopu přehradil středně velký smrček. Za naprostého bezvětří, asi už ho to prostě přestalo bavit, nebo si nás chtěl prohlédnout víc zblízka :-).
Všechny fotky z Klínů
Po tréninku jsme zaskočili do hospody hned vedle dojezdu na parkoviště. Měli několik druhů polévek, hotovky atp.
17.12. 2010 S čelovkama jsme s Jirkou Chotem vyrazili na Dlouhou Louku. Web sliboval upravené tratě, ale bohužel nenapsali, že před několika dny :-(. Bruslit se dalo směrem k oboře, ale člověk se brodil 10 až 15 cm sněhu a místy i sněhovými jazyky. V lese těsně za půlkou flájského okruhu leželo několik popadaných stromů, přes které se rolba nedostala. My jsme se obrátili také, jen cvok by se trápil hlubočákem do kopce. Ale i návrat po upravenější trase byl fyzicky dost náročný, moc to nejelo.
21. 3. 2010 Píšu tyto řádky se zpožděním, zapříčiněným zpracováváním daňového přiznání a překreslováním OB mapy pro dubnový oblastní žebříček. Proto dnes již vím, že tohle bylo nejspíš mé poslední svezení v letošní sezóně. Nijak moc slavné rozloučení to nebylo, většinu trasy jsme absolvovali pěšky. Ve třech lidech, s Kurejem a Jéňou, jsme vyjeli vlakem na Moldavu. Již při snídani v nádražce bylo jasné, jakým směrem se naše sportování bude ubírat - místo běžek se konala vlastivědná vycházka s lyžemi v rukách. Ale ukázal jsem chlapcům hospody v části Moldavy, kterou ještě nenavštívili. Já ostatně také moc ne. Svezli jsme se jen po pláni při přesunu do hotelu Santén a při sjezdu od něj dolů do hospody Pištorka. Z mé první návštěvy Santénu jsem měl trošku obavy, ze kterých mne vyléčil starý známý vrchní (dříve Vitiška, Mikuláška), příjemné prostředí, ale i jakžtakž přijatelné ceny. Z Pištorky jsme odešli právě včas, abychom stihli vlak domů. Trénink byl docela náročný, cestu vlakem si ani moc nepamatuju a doma jsem okamžitě zalehnul. Naštěstí jsem si aspoň sundal boty :-).
20. 3. 2010 S Honzíkem, Míšou, Kurejem a Jéňou jsme vyrazili skibusem na Dlouhou Louku. Před zastávkou v hospodě Na Rozcestí jsem si dal dvě dvanáctky flájského okruhu, zbytek výpravy stihnul okruh jeden. Po startu drobně mrholilo, pak počasí až na nepříjemný vítr a návěje docela šlo. Po krátkém občerstvení jsme pokračovali směr Nové Město. Pláň pod Bouřňákem již byla bez sněhu, ale dalo se jet po druhé straně potoka až do cíle, který jsme měli v hospodě Na Bystřické, kde jsme se všichni bez problémů sešli.
19. 3. 2010 Docela se oteplilo, + 10°C, moc to nejelo. Kromě Jirky jel se mnou ještě Kurej. Ve stínu za Vysokou mýtí byla stopa umrzlejší, dal jsem si jí třikrát. Pak jsem dojel až na konec větrníkové louky a zpět po magistrále a po silnici na Dlouhou Louku. Jak se cestou zpět ochlazovalo, běžky malinko zrychlovaly.
17. 3. 2010 A příznivější podmínky přišly hned dnes. Na Dlouhé Louce panovalo bezvětří, + 2.5°C a sluníčko. Rolba upravila pro bruslení se dvěma stopami na klasiku tratě Vysoká mýť, magistrálu přes Vrch tří pánů k Bouřňáku a dál. Boční obchvat Vrchu tří pánů byl projet pouze skutrem s jednou stopou na klasiku uprostřed. Byla to docela makačka vysoupažit se až na vrchol. Od silnice na Bouřňák jsme se vrátili klasicky po magistrále a Flájské silnici, vše rovněž vzorně upraveno.
16. 3. 2010 Já věděl, že je blbost jezdit dnes na Dlouhou Louku jen kvůli tomu abych si potvrdil, že po vánici jsou stopy skutečně zaváté. Zkusili jsme s Jirkou flájský okruh. Na klasičkách by to šlo, ikdyž stopy okamžitě po našem průjezdu bleskurychle likvidoval vítr. Pár bruslařských temp se nám předvést povedlo, ale raději jsme to u plotu obory obrátili a počkáme na příznivější podmínky.
14. 3. 2010 Předpověď větru na neděli slibovala hodně drsné zážitky, tak děti zůstaly doma a skibusem na Dlouhou Louku se se mnou vyvezla pouze má manželka. Pro jistotu jsme se rozhodli pro flájský okruh, kde tolik nefouká. Zkusili jsme si zasoutěžit. Já se pokusil během jednoho Dášina objezdu absolvovat okruh třikrát. Po cestě jsem si na hodinkách pípal mezičasy, jelikož mne zajímalo jak budu držet/ztrácet rychlost.
Rolba tentokráte vyjela dříve, takže všude tam, kde stopu chladil vítr, stačil manšestr umrznout. Tzn. směrem k oboře, podél plotu i okolo flájské přehrady se jelo rychle, jenže jakmile jsem opustil pobřežní cestu a zajel do lesa, sníh šíleně zpomalil a až do cíle jsem se trápil. Ve druhém kole trošku polevil vítr, ale podmínky se nezlepšovaly. Potěšující bylo, že celé dopoledne se po trasách pohyboval skutr, který průběžně uhlazoval stopu na bruslení. Souboj zda dřív vytuhne stopa nebo Tojnar jsem kupodivu zvládl, ve třetí jízdě už jsem se dokázal perfektně sklouznout téměř po celé trase. 34 kilometrů jsem zvládnul poměrně vyrovnaným tempem za 2 hodiny 16 minut. Dáša se snažila a porazila mne o půl hodiny, tzn. o dvě třetiny okruhu :-). Své mezičasy jsem zpracoval do tabulek.
Z Dlouhé Louky jsem pokračoval na Vysokou mýť, Vrch tří pánů, pláně s větrníky na úpatí Klínovčíku, odkud jsem sjel k Bystřické boudě. Vše perfektně upravené, akorát pod Bouřňákem a hlavně u trafa na Novém Městě hodně fičelo, což ovšem 500 metrů od hospody přece nikoho nerozhází :-).
13. 3. 2010 Skibus mne spolu s mými třemi dětičkami vyvezl na Dlouhou Louku. Kolem jedenácté jsme vystartovali do pěkně nepříjemného větru. Jen těsně před námi vyrazila rolba. Na čerstvém manšestru se ale jelo pomaleji než těsně vedle něj, kde vítr vyfoukal umrzlou středeční stopu. Dolů k přehradě, nahoru po flájské silnici až k odbočce na Vrch tří pánů to pěkně odsýpalo, ale dál k odbočce žluté a červené tur. značky na Dl. Louku už byla stopa hodně zafoukaná. Pak už to zase bylo přes Vrch tří pánů, pláně s větrníky a pod Bouřňákem téměř perfektní.
Zase jsem jezdil tam a zpět abych najel třikrát tolik než děti. V závěru, který je z kopce, už jsem nestíhal, a tak jsem potomky poslal napřed do tepla na Bystřickou. Zvládli 17 km za 3 hodiny 45 minut, mně se 51 kiláků podařilo absolvovat za necelé čtyři hodiny.
Dnes jsem, aniž bych o tom věděl, překročil magickou hranici 1000 km najetých na běžkách. Přestože letošní zima začala později než loňská a já mám pořád pocit, že lyžuju míň než loni, podařilo se mi to o den dřív než v r. 2009.
10. 3. 2010 Tradiční odpolední výjezd s Jirkou, 16 km z Dlouhé Louky přes Vysokou mýť, Vrch tří pánů na pláně pod Bouřňákem a po hřebenovce a flájské silnici zpět do výchozího bodu. Čerstvě vyrolbováno, super sníh, teplota těsně nad nulou, sníh zmrzlý, místy pomalejší.
7. 3. 2010 O prvním březnovém termínu jsme narychlo zorganizovali zakončení relativně úspěšné LOB sezony 2010. Ubytovali jsme se v chatě na Staré Moldavě. Přestože napadlo docela dost nového sněhu, pod prašanem zbyl přemrzlý rychlý podklad, na kterém se dalo perfektně bruslit. V sobotu jsme se podívali po německé straně na Kahleberg, zpátky jsme se vrátili přes Velký Lugstein, Pašeráckou zatáčku, kopec Na Skále, stadion na Novém Městě na Bystřickou boudu. Po jídle jsme prohančovali podél trati na Moldavu až domů do Moldavské kapsy, kde jsme povečeřeli v restauraci Pištorka.
V neděli jsem s rodinou stihnul jen krátký výlet nahoru na Oldřišskou pláň. Obrátili jsme se kousek za Stalinkou. Na flájské silnici byla turisty vyjetá stopa pro klasiku.
17. 2. 2010 I na Dlouhé Louce už malinko stopa zapadává námrazou sfoukanou ze stromů. Asi nejvíce na propojce pod Vrchem tří pánů, kde navíc jsou dvě klasické stopy moc blízko u sebe. Jinak byl ale po celé trase přes Vysokou Mýť - pláň s větrníky - Bouřňák a zpět přes Vrch tří pánů, silnici od Flájí pro bruslaře krásně urolbovaný tvrdý podklad. A stopy na klasiku po obou stranách samozřejmostí.
16. 2. 2010 Právě jsem se vrátil z Dlouhé Louky. Po nedělním hančování po zavátých stopách Vysočiny jsem si perfektně zabruslil. Na návěje, a ještě symbolické, jsem narazil pouze u obory Loučná, jinak byl celý Flájský okruh výtečně připravený. Na uválcovaném středu cesty se při -7°C jelo skvěle.
10. 2. 2010 O víkendu některé z nás čekají Kaňásky, což je LOB mapa ve svahu nad Novým Městem na Vysočině. Dnes jsem proto absolvoval "modelový trénink" :-) v kopcích nad Loučkami. Cyklostezka k vodárně byla proplužená a posypaná čerstvým prašanem, cesta nahoru po žluté značce dokonce vypadala jakoby po ní před časem projel skutr. Nevím kde se tu vzal, možná tu úřadoval nějaký myslivec, nebo jen moje bujná fantasie.
8. 2. 2010 Jel jsem dnes z Dlouhé Louky od penzionu Rozcestí směr Vysoká Mýť a po traverzovce pod Vrchem tří pánů na Bouřňák. Odtud k transformátoru a zpět po hřebenovce přes Vrch tří pánů k flájské sinici a po ní na parkoviště. Vše vzorně urolbované se dvěma strojově vyřízlými stopami na klasiku. Teplota minus osm až minus devět, slunečno a přemrzlý sníh, super lyžovačka. Ve srovnání s Vysočinou, kde jsem strávil minulý víkend (oblast Tři Studně), jsou krušnohorské tratě o několik řádů kvalitnější.
27. 1. 2010 Dnes odpoledne jsme s Jirkou prověřili flájský okruh včetně odbočky směr Klíny (po jihobřežní cestě okolo obory). Otáčeli jsme se u silnice. Výborné bruslení, po okrajích jedna až dvě stopy na klasiku. Bylo trochu chladněji, -9°C, sníh byl rychlý. 18 km jsme zvládli pod 70 minut. Ale rychlost je relativní pojem, při výjezdech do kopců se mi zdálo, že skoro stojím :-).
26. 1. 2010 Dnes po práci jsem vyrazil s Jirkou Chotem na Dlouhou Louku. -6°C, sluníčko, idylka. Absolvovali jsme 20 kilometrů přes Vysokou Mýť, Vrch Tří Pánů, smyčku směrem ke Grünwaldskému rašeliništi, benzinku na Novém Městě, pláň s vrtulníky (kupodivu bez kamínků) a rovně k silnici na Dlouhou Louku. Všude se dalo bezvadně bruslit, s výjimkou cesty k rašeliništi, která byla bohužel poničená traktorem. Ale klasická stopa byla perfektní i tam. Jirka mi nafotil na mobil nějaké fotky z tréninku.
20. 1. 2010 Konečně jsem se dostal k aktualizaci svého webu. Podařilo se nám úspěšně uspořádat 1. Česko-německý skirogaining. Výsledky, fotky najdete na webu závodu.
12. 1. 2010 Po dlouhé době jsem do práce vyrazil na lyžích. Více viz fotoreportáž z mé cesty.
10.1. 2010 Je 19:45. Právě jsem se vrátil z devítihodinové přípravy šestihodinovky :-). Nebojte se, objížděl jsem nejen tratě, ale též horskou službu, ubytování atp. Za tmy jsem dojel až přímo před barák v Litvínově. Celkem jsem urazil 56.5 km cestou necestou. Samozřejmě mi zbyly síly na sepsání detailní reportáže.
9.1. 2010 Dnes poprvé vyrazil na Dlouhou Louku skibus. Vyhnal jsem na mráz celou rodinku. Já objížděl kontroly, ostatní až na pár zadrhnutí v zatáčce pod Markovým kopcem bez problémů sjeli rovnou do Litvínova.
Znovu jsem projel flájský okruh a přidal pár hančovaček mimo hlavní cesty. Veškeré kamení už je pod sněhem, bohužel prašan pohřbil i práci rolby. Přesto se mi bruslilo perfektně.
Z Dlouhé Louky jsem se vydal směrem na Vysokou Mýť. Začátek je urolbován, pak projet skůtrem. Osečtí lyžaři odvedli skvělou práci, když pročistili obchvat podél Vrchu tří pánů, který byl ještě před Vánoci kvůli popadaným stromům téměř neprůjezdný. Hlavní magistrálu poničily tři čtyřkolky a na pláni u větrníků byl sníh odfoukaný. Po louce se jet dalo, ale asi lépe pro klasiky.
Svůj dnešní pohyb jsem dokumentoval fotoaparátem, mrkněte na fotky z 9. 1. 2010.
7.1. 2010 Z dnešních fotek je patrné, že na Dlouhé Louce svítilo sluníčko. O mrazu -9°C už se ale z obrázků nedovíte. Oproti včerejšku jsem zabrousil i kus podél jižního břehu přehrady. Otočil jsem to u potoka pod Jelením vrchem, jelo se tam mnohem hůř než na opačnou stranu. Tam už jsem totiž věděl, kde číhá kamení. Sníh byl přemrzlý a pomalý. A já byl na tom stejně :-).
6.1. 2010 Dnes jsem po práci vyrazil na Dlouhou Louku, neboť jsem věděl, že rolba má upravit 12 km okruh. A skutečně jej upravila, navíc i jihobřežní cestu okolo Flájské přehrady. Bruslit se dalo všude, stopa na klasiku byla místy rozbitá, ale většinou docela ušla. Podél loučenské obory hůlky zvonily o asfalt, dole u přehrady a hlavně ve stoupání od ní pod sněhem číhaly pěkně ostré šutříky, ale při troše opatrnosti a na starých lyžích se jelo skvěle. Doporučuju jet po směru hodinových ručiček, tzn. začít směrem na Loučnou. Sjezd v opačném směru by vaše skluznice řádně ohobloval. Zkrátka ještě pár cm by to chtělo. Už se těším na plánovanou víkendovou sněhovou nadílku.
Fotky najdete na webu skirogainingu.
5. 1. 2010 Sněhu je na horách již dostatek, navíc má ještě připadnout. Pokud se nestane nějaká katastrofa, tak se náš skirogaining bude konat. Musí, už jsem nechal vytisknout startovní čísla i diplomy a zítra objednám ceny pro vítěze. Nejlepší týmy si mezi sebou rozdělí špičkové závodní vosky od firmy Start, iontové a regenerační nápoje a sportovní výživu nabízenou firmou ESTIM v celkové hodnotě několika desítek tisíc korun.
Dnes končí první termín přihlášek, ale nějakou dobu ještě budeme mírně opožděné přihlášky tolerovat.
28. 12. 2009 Přes noc napadlo 3-5 cm sněhu. Německé rolby už několikrát alespoň část běžeckých tratí upravily, ale jejich české kolegyně stále spí zimním spánkem. A setrvají v něm dokud nenasněží 30 cm (zatím chybí 20-25 cm). Zatím vyrazily pouze sněžné skútry. Na novoměstském Dachsteinu tepličtí lyžaři upravili dvoukilometrové kolečko, které je možno skoro celé odbruslit. Pouze na jedné rovince se musí soupažit aby nedošlo ke zničení stop na klasiku. Pro ilustraci jsem vám to vyfotil:
Skating na Dachsteinu
Skating
na Dachsteinu
    Klasika na Dachsteinu
Klasika
na Dachsteinu
Z Dachsteinu jsem se vydal po novoměstské pláni směrem k benzince a dál po louce na magistrálu. U větrníků foukalo, cesta byla zledovatělá a kamenitá. Raději jsem těsně vedle ní slalomoval mezi drny a krtinci. O pár šutříků jsem zavadil jak při stoupání na Vrch tří pánů, tak při sjezdu obchvatem nad Domaslavickými bučinami. Rovinka na Vysokou mýť byla v pohodě, ale z asfaltky na Dlouhou Louku je teď ledovka. Po občerstvení na Rozcestí jsem se vracel mimo hlavní cesty okolo Grünwaldského rašeliniště. V některých úsecích bylo sněhu poměrně dost, jenom ve stoupání těsně před rašeliništěm jsem najel na kámen a pěkně se vymázl. Lyže jsem ale odřel méně než při lyžování na Božím Daru.
Zítra vyrážím s rodinou do Jizerek. Doufám, že i tam se podaří něco najezdit, ikdyž dle webu tamější stav sněhu moc nadějně nevypadá.
27. 12. 2009 Od hraničního přechodu jsem vybruslil po zledovatělé rozšlapané cestě na vrchol Hemschuhu. Z tohoto kopce jsem sjel po jedné ze dvou sjezdovek na severním svahu. Sněhu tam bylo dost, 10-15 cm. Pokračoval jsem po pláních, kde občas vyčuhovaly drny, lyže jsem ale musel sundat až na asfaltce u Zaunhausu. Zouvání jsem si zopakoval i na cestě po německém břehu Rašelinového potoka. Do kopce se ještě kamenům vyhnout dalo, ve sjezdech ne. Na křižovatce s cestou na Zinnwald už mi stopu alespoň trochu upravila rolba. Uprostřed zůstal led s kamením, po okrajích se sem tam i zavlnil "manšestr". Ale převážnou část trasy pokrýval jeho pravý opak, ledový povrch rozdupaný německými turisty, kterému já přezdívám "dederon" :-). V kopci u biatlonového stadionu už byla totální skleněná hora. Zabrousil jsem i na závodní okruhy, které byly samozřejmě perfektně upravené. Dolů k pašerácké zatáčce jsem opatrně doplužil, běžky jsem sundal až v prudkém sjezdu před Vápenicí. Zaskočil jsem na smažák do LOTE bufetu a po stopách upravených skutrem (nad zastávkou Nové Město) jsem se přesunul na Bystřickou boudu. Zítra hodlám otestovat tratě na Dlouhé Louce.
26. 12. 2009 Dnes jsme si rodinně zavýletili na Moldavu. Na konečné z našeho vlaku vystoupila spousta turistů, mezi nimi překvapivě i Petr Henych. Bez lyží, jen s foťákem okolo krku, přijel si nafotit nádraží a zrušenou trať do Německa. Stejným směrem jsme zamířili i my, jako jediní na běžkách. Foťák jsem bohužel nechal doma. Dle Heni jsou prý celé Jizerky po deštích bez sněhu, u nás v Krušných horách se však kupodivu jezdit dá. Občas to drhne, ale v Německu leží od 0 do 5 centimetrů zmrzlého sněhu, většinou rozdupaného pěšími domorodci. Zítra se na Moldavu opět vrátím a pokusím se projet na Cínovec. Cesty po české straně potoka už průjezdné nejsou, ale já doufám, že paralelní německé zrolbované stopy zůstaly i po Vánoční oblevě alespoň nouzově sjízdné.
25. 12. 2009 Dnes jsem se vypravil na běžkách do závodního prostoru. Skluznice trpěly, ale dovezly mne kam jsem potřeboval. Na všechny kontroly se dnes dalo dojet na lyžích. Sníh ovšem roztával pod nohama, zítra to už nejspíš bude horší. Pro ilustraci nabízím fotky cínovecké silnice.
20. 12. 2009 Absolvoval jsem mrazivé soustředění na Božím Daru. Málem jsme se z něj kvůli zamrzlé baterce a naftě nevrátili, ale vše nakonec dobře dopadlo. Sepsal jsem rychloreportáž s fotkama, ještě musím změřit kolik jsem najezdil. Jelikož sněhové podmínky dovolily upravit pouze minimum stop (v Čechách rolba čeká na 30 cm sněhu), loni najeté kilometry zůstaly nepřekonány.
3. 12. 2009 Teď jedna potěšitelná zpráva. V pátek 4. 12. otevírá restaurace Bystřická bouda na Novém Městě. Já u toho bohužel nebudu, o víkendu mne čeká prestižní závod Mrazivý Řev, ale při nejbližší příležitosti se tam určitě zastavím na čaj a kofolu :-).
2. 12. 2009 Našemu skirogainingu počasí bohužel nepřeje. Nějaký sníh sice napadl, ale na rolbování stop to nestačí. Jsme proto nuceni závod přesunout na pozdější termín, a to na sobotu 16.1. 2010. Na webu již máte k dispozici opravený rozpis. Dosud přijaté přihlášky zůstávají v platnosti, stejně jako možnost odhlásit se, pokud se vám nový termín nehodí.
14.11. 2009 Dnes jsem se vypravil zavádět první lístečky skirogainingu. Přitom jsem se zastavil na stadionu na Novém Městě. Zrovna letos poprvé otvírali bufet - ohřívárnu. Spustili dokonce i web bufetu, na kterém si zjistíte, zda mají otevřeno. Stalý jídelní i nápojový lístek zůstává zachován, pro stálé zákazníky slibují šrotovné :-).
17. 10. 2009Napadl sníh, tak jsem popadl běžky a zkusil se na nich projet. Můžete se mrknout jak vypadá říjnové lyžování.
6.8. 2009 Spustil jsem web skirogainingu, který se v případě dobrých sněhových podmínek bude konat v Novém Městě v Krušných horách. Zatím je na něm jen úvodní upoutávka.
11.4. 2009 Tak už je to tady. Zima pro mne skončila. Byla dlouhá, dost dlouhá. 1328 kilometrů, během 18 týdnů jsem vždy aspoň jednou stál na běžkách, a to i v únoru, který jsem skoro celý promarodil. Tento týden už jsem lyže odložil a začal terén letošního rogainingu obíhat pěšky. Po pravdě řečeno, je to trošku předčasné, na Oldříši se sníh ještě drží. Dokonce tam dnes někdo jezdil kilometr a půl tam a zpátky. Běhání zatím nic moc, občas se v lese proboříš po stehna do sněhu, někde zas brodíš po kolena v roztátých kalužích. Ale je vedro, tak to tolik neva.
5.4. 2009 Dnes jsem se rozhodl věnovat se mapování na běžkách. A tak jsem si zajezdil místy, kterými bych jindy nejel. A kupodivu po průsecích, příkopy podél cest, ale i po pasekách, skrz les i kleč se jezdit dalo. Zde máte fotky.
4.4. 2009 Špinavý sníh, kamení číhající na skluznice, objíždění vytátého asfaltu po trávě či slalomem mezi stromečky na pasece, sem tam přenášení lyží, nebo i propadnutí se do potoka. A samozřejmě vedro. Pro tohle všechno máme rádi jarní lyžování. Dnes sluníčko pálilo natolik, že kdybych potkal nějakou miss monokini na běžkách, vůbec by mne to nepřekvapilo. A taky nepřekvapilo. Projel jsem jen okolo chlapa opalujícího své panděro a manželku ve spodním prádle, přičemž oba bohužel byli můj ročník, a ještě vynásobený dvěma :-(. Rodina se mnou odklouzala osm kilometrů a já to fotil. Fotoreportáž zde. Po polévce na Bystřické boudě jsem já vyrazil na Kahleberg a ostatní domů.
4.4. 2009 Jirka mi poslal fotky ze včerejší projížďky po Flájském okruhu.
3.4. 2009 Webkamera penzionu Rozcestí Webkamera Dlouhá Louka na Dlouhé Louce už několik dní děsí běžkaře záběry holé pláně za chatou a teplotami vysoko nad bodem mrazu. Na stejném webu ale zároveň visí informace, že sněhu je na tratích stále dostatek. Tak jsme to s Jirkou zajeli ověřit. V okamžiku startu už teplota vystoupala dokonce na 19°C, slunce pražilo jak na jaře, ale sníh byl kupodivu poměrně tuhý, firnový, a jelo se na něm rychleji než jsme čekali. Některé lesní úseky dokonce byly vymrzlé. Lyže jsem sundaval jen dvakrát, několik míst jsme překlouzali po úzkých proužcích sněhu, které už zítra nejspíš budou vytáté. Ale lyžovat se dá a tak se těším na další běžkařský víkend.
29.3. 2009 V neděli byl sníh už trošku unavený, stejně jako já :-). Na Novém Městě jsem namotal 20 km, pak přejel na Dlouhou Louku, objel 12 km okruh a vrátil se k vlaku. Před odjezdem jsem se zastavil na Bystřické boudě, která se už pomalu chystá ukončit zimní sezónu. Mají fungovat do půlky dubna. Sníh by do té doby ještě měl vydržet.
28.3. 2009 Kvůli divadelnímu představení pro děti jsme dnes vyrazili na lyže o vlak dříve. Jelikož Mišák běh trošku sabotoval, tak zpáteční vlak nestihnul a musel narozdíl od zbytku rodiny kroužit s tatínkem i odpoledne. Najel 21 km, já 46. Bouřňáci projeli okruh Vápenka - Štěničárna, ze včera měli upraveny pláně od Bendlovky k větrníkům. Na ně navazující kilák na Vrch tří pánů ovšem dnes projeli z Dlouhé Louky jen skútrem. A už jsem zkrátka rozmazlený, nebylo to ono :-). Oběd na Bystřické boudě tradičně mňam.
27.3. 2009 Při dnešním šestnáctikilometrovém průzkumu tratí na Dlouhé Louce jsme se docela nadřeli. Teplota nad nulou, tratě od středy zvadly. Ale od větrníků směrem k Novému Městu zase projížděli až dnes, nejspíš chvilku před naším příjezdem, tak jsme se na pláních nádherně sklouzli.
25.3. 2009 Tak máme na hřebenech zase metr sněhu. Rolba kupodivu dnes projela úsek Dlouhá Louka - Vysoká Mýť - Vrch tří pánů a otočila se až u větrníků. Poměrně hustě sněžilo, ale s Jirkou nám to jelo svižně. Za rovnou hodinku 14.4 km. Dáša mezitím kroužila okolo Vlčí hory, kde to bylo rovněž protažené. Zbylé stopy asi musí počkat do víkendu.
22.3. 2009 Natěšený a adekvátně namazaný, vyrazil jsem i v neděli na Nové Město. Meteo Zinnwald hlásilo mraky a vítr, ale to mne neodradilo. Možná mělo, resp. minimálně jsem si stejně jako minulou neděli měl přibalit pláštěnku. Jenže kdo by se s ní tahal, když teploměr na Cínovci ukazoval -2°C? Vítr sice foukal slušný, ale nebyl nesnesitelný. Teplota po celou dobu nevystoupila nad nulu, sníh byl zmrzlý, proto jsem nechápal, proč na mne z mlžného oparu neustále vypadávají mokré kapky. Velký kopcovatý okruh 13.6 km jsem absolvoval za 59 minut, ale stejně jako minulou neděli, během občerstvení na novoměstské zastávce déšť a vítr zesílily. Ještě jsem dojel přes úpatí Klínovčíku k transformátoru, kde včerejší super stopu zavál sníh, a po pár metrech stoupání větrnou plání jsem se raději stočil do údolí a zajel poobědvat na Bystřickou. I v hospodě jsem se třásl zimou, celý promočený jsem se zbaběle vrátil vlakem 13:22 do Litvínova. A tam mne samozřejmě uvítalo sluníčko :-(.
21.3. 2009 První jarní lyžování
Takže zítra už bylo, a vydařilo se. Teploty těsně pod nulou či mírně nad, sluníčko sice zatápělo, ale fluor umí divy :-). Zase nejlepší lyžování v sezóně, už ani nevím kolikáté už v této zimě. Při přelézání silnice na Novém Městě mne napadlo, že na famílii nebudu čekat jako obvykle na význačných bodech a křižovatkách, nýbrž že raději mezi nimi budu kmitat tam a zpět. Zkrátka pokusil jsem se vyzkoušet lidovecké pravidlo 3x a dost - že cestou z Nového Města na Dlouhou Louku a zpátky najedu 3x tolik co má rodina a budu mít dost :-). Jak to nakonec dopadlo se můžete dozvědět ve Fotoreportáži.
20.3. 2009 Poslední zimní lyžování
Ochladilo se, napadlo dalších 15 cm sněhu a rolba vše uretrakovala. Soustruh jem vypnul v jednu a s Jirkou objel flájský okruh plus něco navíc (15.4 km za 65 minut). Zledovatělé úseky, na kterých lyže jely perfektně, se střídaly s pasážemi s čerstvým brzdícím sněhem. Drobně sněžilo, uvidíme jak to bude vypadat zítra.
16.3. 2009 V pondělí jsem se opět s Jirkou projel po 12 km okruhu. Obleva postupuje a sníh je těžší a těžší. Kouzelné působení HF parafínu na skluznice lyží bohužel od nedělní projížďky vyprchalo, takže je zcela ovládla temná magie špinavého sněhu. Výsledkem byl čas okolo 55 minut.
15.3. 2009 Dá se kvalitně lyžovat na vlhkém a rozbředlém sněhu při teplotách kolem +1.5°C, navíc za neustálého deště? Tuhle otázku jsme se dnes pokusili zodpovědět za pomoci pokusného králíka. Namazali jsme mu lyže LF a HF parafinem, vybavili jej nepromokavou pláštěnkou s kšiltovkou, která mu zabezpečila dostatečný výhled, a koupili mu lístek na Nové Město a zpět. Po návratu nám poskytnul Rozhovor.
13.-14.3. 2009 Co jiného se dá dělat v pátek 13., než vyrazit s Jirkou Chotem na Dlouhou Louku. Den předtím sníh zavál všechny projeté stopy, my zkusili bruslit po silnici na Fláje, kde aspoň sem a tam projel sněžný skutr. Připadal jsem si jak na nějakém ne moc vydařeném LOBu, 13 km v úzké a bořící se stopě nám trvalo 90 minut. Zatímco v pátek jsme si pěkně mákli, v sobotu mne i s celou rodinou potěšily perfektně připravené tratě. Přestože sníh byl mokrý, byla to výborná předjarní lyžovačka. Mrkněte na Fotoreportáž z výletu.
6.-8.3. 2009 Na první lyžařské soustředění KRK na Osecké chatě nás dorazilo 15. Přestože víkendová předpověď počasí vypadala hrozivě, nakonec to tak strašné nebylo, teda až na sobotní vichřičku na Cínovci :-). V sobotu jsme společně vyrazili na Komáří Vížku, kam se tradičně dalo jet pouze klasicky. Až zpátky jsem se sklouznul podél hranice a na desítkovém okruhu. Večer jsme poseděli na Bystřické boudě a ve společenské místnosti Osecké chaty. V neděli jsme zamířili na Dlouhou Louku, kde ti zdatnější šoupli nějaké okruhy navíc. Tratě byly suprově upravené, menší dešťová sprška na závěr mi ani moc nevadila.
5.3. 2009 Dnes po práci jsem s Jirkou vyrazil prověřit jak obleva zatočila se stopami na Dlouhé Louce. Sněhu je tam pořád hodně, ale lyžování je fyzicky velmi náročné. Na teploměru +2°C, sníh je vlhký a těžký, boří se. Rolba jej údajně upravovala naposledy 3.3. Těžko posoudit, spíš bych hádal dřívější datum. Navíc hospoda na Dlouhé Louce má asi do 14.3. celozávodní dovolenou. Je to nějaké divné, v sobotu se tam koná lyžařský závod klasickou technikou.
1.3. 2009 KRK uspořádal svůj první závod. Přestože sněhové podmínky nebyly zdaleka ideální, většina zúčastněných odjížděla spokojená. Zveřejňuji Výsledky/results. Můžete si prohlédnout též fotky od Martina Žáčka a od Foxe. A ještě mapku s tratěmi.
4.2. 2009 Ve středu jsme se s Jirkou Chotem projeli přes Vysokou Mýť k větrným elektrárnám. Pak jsme vyzkoušeli nově najetou stopu odbočující těsně před Vrchem tří pánů. Doufal jsem, že povede k silnici na Dlouhou Louku, jenže ona se mrška stočila opačným směrem a vynesla nás ke Grunwaldskému rašeliništi a na Rovinku. Docela jsem koukal, kde jsme se to vyloupli :-).
3.2. 2009 Dnes jsem po práci vyrazil na Dlouhou Louku se svým učitelem angličtiny. Simon stál na běžkách poprvé v životě, po rovině se mu podařilo absolvovat cca 5.5 km bez úrazu i bez úsměvu na tváři. Na důkaz předkládám pár Fotek.
2.2. 2009 Vypadá to, že se s LOBy nakonec roztrhl pytel. I ve Studenci prý údajně mají dost sněhu aby o víkendu uspořádali oba závody. Proto musím náš Krušnohorský LOB opět, tentokráte snad už naposledy, přesunout. Měl by se konat v neděli 1.3.
29.1. 2009 Dolehla na mne jakási choroba. Ještě ráno jsem zvažoval, že nepůjdu do práce, ale oklepal jsem se a odpoledne dokonce vyrazil na lyže. Potřeboval jsem ověřit, zda má cenu vyrážet na víkendové LOB v Rakousku. Trápil jsem se, ale přežil jsem a mráz mi navíc docela i pomohl. Takže vím, že o víkendu na trati nejspíš nezahynu.
19.1. 2009 Do souhrnného přehledu krušnohorských běžkařských areálů Krušné běžky jsem doplnil fotogalerie většiny lokalit kde jsem už jezdil, plus Foxovo fotky z Telnice.
15.,17.-18.1. 2009 Prošlapával jsem stopy pro připravovaný LOB a točil a točil. Několikrát jsem zaskočil na Bystřickou boudu, kde velmi dobře a levně vaří, akorát je tam dost plno. Já měl pokaždé docela štěstí.
13.1. 2009 S Jirkou Chotem jsme po práci vyjeli autem na Dlouhou Louku. Předpověď slibovala plus jeden nad nulou. Tomu jsem nevěřil, čekal jsem tak -5 a podle toho jsem měl i naparafinováno. Bohužel inverze podržela teplotu na -11°C, zmrzlý sníh navíc místy pokrývaly vrstvy námrazy a sněhu sfoukaného ze stromů, takže mi lyže snad poprvé v této sezóně vůbec nejely. Ale zajezdili jsme si na sluníčku, na zpáteční cestě jsme dokonce v obličeji cítili závany teplého vzduchu.
11.1. 2009 Vyzkoušel jsem skibus na Dlouhou Louku (příjezd v deset, jízdné 25 Kč). Staví mi 5 minut od baráku a v pohodě stíhám dojet na Nové Město ještě před příjezdem vlaku. Dorazil jsem revizi LOB stop a pak se projel na Kahleberg a zpět na Mikulášku. Měli tam narváno, ale vrchní mi zarezervoval 2 stoly, ačkoli jsem ho o to ani nežádal :-). Přežití 48 km jsem oslavil gulášovkou v moldavské nádražce.
10.1. 2009 Dnes jsem projížděl tratě únorového LOB a pak jsem si zabruslil přes Dlouhou Louku, podél Flájské přehrady až na Klíny (celkem cca 42 km). Dnes totiž byla poprvé v historii projeta rolbou jihobřežní cesta kol Flájí. Reportáž a fotky už jsou na webu.
9.1. 2009 Dnes poprvé vyjel skibus Litvínov - Dlouhá Louka. V zimě bude jezdit každou sobotu neděli a o zimních prázdninách. Na webu Krušnohorské bílé stopy máte Jízdní řád.
8.1. 2009 Do silvestrovské reportáže jsem doplnil Fotky od Magdy.
3.-4.1. 2009 Rekordní běžkařský týden jsem završil 45 km svižného běhu v sobotní velmi rychlé vymražené stopě (ráno bylo -15°C) a nedělní 32 km hančovačkou v nově napadlém sněhu, větru a návějích. Rolba bohužel zůstala v garáži, tak jsem si docela máknul. Až mne bolí 4/5 údú :-).
2.1. 2009 Spoustu kilometrů jsme najezdili během silvestrovského soustředění na Dlouhé Louce. Více v Reportáži ze Silvestra 2008.
26.12. 2008 Teplé počasí a zejména deště, které těsně před Vánoci devastovaly sněhové zásoby našich hor, mne donutily vyrazit na obhlídku lyžařských terénů mezi Moldavou, Novým Městem a Dlouhou Loukou. Že situace není vůbec zlá si můžete ověřit v mé fotoreportáži.
25.12. 2008 Při lyžařském soustředění na Božím Daru (17. - 21. 12. 2008) jsem najezdil celkem 182 km (měřeno v mapě OCADem). Zpracoval jsem Foxovo fotky a doplnil k nim jeho komentáře. A přidávám pár svých obrázků plus moje kidy :-).
16.12. 2008 Byl zprovozněn web LOB na Novém Městě v Krušných horách. Zatím je k dispozici rozpis závodu a 7 let staré fotky z prostoru závodu LOB, ve kterém se v červnu 2009 bude konat MČR a Německa v rogainingu.
13.-14.12. 2008 Druhý prosincový víkend jsme prolyžovali v Německu. Na směny, pokaždé se mnou jezdil někdo jiný. Více informací najdete ve fotoreportáži.
11.12. 2008 Po práci jsem otestoval okruh u Seiffenu. Paráda. Zatímco dole mrholí, nahoře nasněžilo a Němci to perfektně uválcovali a na kraji cesty vyřízli stopu. Už se těším na sobotu.
10.12. 2008 Studenecký LOB byl pro nedostatek sněhu přeložen na leden. Půjdeme se klouzat v Krušných horách. Tady sněhu přibývá. Sobotu asi projezdím s dětmi a Foxem v Německu u Seiffenu, v neděli pojedu sám za Bábíkem na Lesnou.
4.-5.12. 2008 Po práci legraci, takže ve čtvrtek jsem vyrazil na běžky k Seiffenu na německé straně Krušných hor. Okruhy byly perfektně projeté, ale měkký sníh mi dal pořádně zabrat. V pátek po ránu sněžilo, což mne vylákalo zkusit nejbližsí stopu nad Mezibořím. Bohužel, žádná tam nebyla. Na práskačkách jsem do setmění ujel jen asi 5 km, většinou po úzkém proužku sněhu s vykukujícími kameny.
1.12. 2008 První podzimní lyžovačku jsme absolvovali až koncem listopadu. Víkend to byl až na malé výjimky zamlžený, rolbaři se sice snažili a projeli co se dalo, ale sněhu bylo spíš míň než víc. Na první sklouznutí to ovšem stačilo. Spokojený jsem byl i s nedávno vzniklými restauracemi Stará myslivna na Novém Městě a Rozcestí na Dlouhé Louce. Sobotu nafotil Fox, neděli já: Moldava/Nové Město a Dlouhá Louka.
21.10. 2008 Převádím na svůj web články ze starého webu Návštěvy u Tojnarů a zároveň vyrábím nové reportáže ze starších lyžovaček nad Litvínovem a v Krušných horách vůbec. Nejnovějším přírůstkem je článek Zima 2007/2008.
13.3. 2006 Astronomická zima už má na kahánku, akorát jí to zřejmě zapomněli říci. Nad Litvínovem leží tuny sněhu a lyžovat se tu ještě nějaký čas bude. Pokud budou odvolávány další orienťáky, můžete přijet i vy. Abych vás nalákal, šoupnul jsem na web své dobrodružství z uplynulého víkendu. Jestli tohle vás nepřesvědčí, tak už nevím.
6.3. 2006 25.2. 2006 se konečně podařilo úspěšně uskutečnit druhý ročník panákáče, asi naposledy v oblasti okolí novoměstského stadionu a okolí. Reportáž z akce i z nedělního výletu najdete na webu skipanákáče.
25.1. 2006 Nějak se mi nepodařilo nalákat dostatečný počet zájemců, takže jsem skipanákáč přesunul na 25.2. 2006. Doufám, že se na tento termín přihlásí více lidí a společně se mnou důstojně oslaví 58. výročí Vítězného února.
Náhradní program za konzumaci panáků s lyžemi na nohách začal jako obvykle v moldavské nádražce. Hádejte, jak to asi dopadlo. Kdo ze čtveřice Starouš, Jéňa, Kurej a já si pouze sundal obal z lyží a po pár hodinách je opět do něj zabalil, kdo se dokonce přezul do bruslařských bot, ovšem jakmile vystrčil nos z putyky, raději zalezl na nádraží a prospal tam na lavičce hodinu a půl? Kdo přijel už z domova komplet připravený vyrazit do stopy, ale nakonec raději podpořil své kámoše z mokré čtvrti? A který zrádce v sobotu jako jediný hanebně vyrazil lyžovat? Nápovědu k vyluštění hádanky, včetně opraveného rozpisu, najdete na webu skipanákáče.
6.1. 2006 Dnes ráno jsem byl poprvé za svou patnáctiletou kariéru v Chemopetrolu přinucen na bráně dýchat (už ne do balónku, mají na to nějaký bazmek). Dopadlo to špatně, alkoholu by ses ve mně nedořezal, a tak musím sedět v práci. Aby se to už neopakovalo, připravil jsem pro vás další akci - reprízu loňské Krušnohorské bezkupónové skiprivatizace panáků. Jediný volný termín jsem našel v sobotu 22.1. 2006. Stránka závodu už je plně funkční, máte tam rozpis s detailním vylíčením pravidel chystané akce. V neděli se tradičně pokusíme o výlet.
23.12. 2005 První LOB sezóny máme zdárně za sebou, mapky a postupy, doplněné krátkým komentářem, najdete na webu závodu, detailnější reportáž z víkendu jsem zveřejnil na Stavařské Vrbě.
8.12. 2005 LOB sezóna se blíží, tak bychom měli trochu potrénovat. Sníh letos napadl už v listopadu, tudíž jsem se rozhodl uspořádat pro Stavaře, Stavařky a pár přátel lyžařské soustředění.V sobotu 17.12. 2005 se pojede tréninkový lyžarský orienťák, na neděli plánuji výlet do Německa (občanky s sebou). Všechny potřebné informace časem najdete stránce závodu. Zatím se mrkněte na Rozpis sobotního závodu.
27.1. 2005 První historický skipanákáč máme šťastně za sebou. Moje obavy, že na brodění hlubočákem nikdo nebude mít morál, a že panáky zasypané závějemi přes noc čerstvě napadlého sněhu nikdo nenajde, se naštěstí nenaplnily. Máme v oddíle pár opravdu otrlých jedinců. Pro úplnost zde najdete výsledky.
3.1. 2005 Na stránku panákáče jsem doplnil informace o počasí a stavu sněhu v závodním prostoru, odkazy týkající se komety Machholtz a železniční trati Most - Moldava.
15.12. 2004 Na leden 2005 chystám první historický lyžarský paměťový panákový skorelauf. Web závodu se zatím nachází ve stadiu zrodu.