Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Pondělí 15. září – Pico da Vara a Caldeira Velha
Po snídani jsem vyrazil do botanické zahrady Jardim José do Canto, která leží přes ulici od nástupního místa našeho mikrobusu. Jedná se spíše o arboretum, které je však zapsáno na seznamu UNESCO. Za cenu 5 € jsem se schoval ve stínu mohutných stromů, kterým vévodí dva obří fíky, myrtové stromy s papírovou kůrou a mohutné araukárie, např. damaroně.
Jako chlapec zvídavý, navyklý strkat nos úplně všude, jsem za jedním barákem objevil zajímavý dřevěný rám s policemi, na kterých byly vyskládány molitanové houby. Nejspíše slouží jako zařízení na klíčení semen. Také jsem potkal kvočnu s kuřátky. Přestože po areálu pobíhá spousta koček, zobaly si naprosto beze strachu.
- Procházka po Jardim José do Canto (cca 2.5 km/ 44 min. chůze + 14 min. zastávek)
V parku jsem strávil necelou hodinu, pak už jsem musel spěchat na mikrobus, který nás převezl na severovýchod ostrova, pod nejvyšší horu ostrova Pico da Vara (1103 m).
- Přejezd k Pico da Vara (52.9 km/cca 60 min. jízdy)
Výšlap začal a dlouho pokračoval po široké cestě, čtyřkolky tady naštěstí neřádily. V protisměru jsme potkali partu českých turistů. Jeden z nich nám prozradil, že kousek za nimi šlape Ludmila, která má dnes svátek, ať jí všichni popřejeme. Rádo se stalo.
Až do nadmořské výšky 1000 m se stoupá vysokým lesem, pak se krajina otevírá a závěrečný půlkilák vede po dřevem zpevněné stezce uprostřed horských keřů a bylin. Na vrcholu, který za pěkného počasí nabízí kruhový výhled na celý ostrov, jsme se zdrželi jen krátce. Kromě toho, že byl kompletně obklopen mračny, se tam ještě rojily divoké včely.
Špička kopce i během sestupu zůstala cudně zahalena závojem mraků, nesměle se nám ukázal aspoň oceán.
Cestou jsme potkali spoustu exotických rostlin. Z nepůvodních mne zaujaly např. leycestérie krásná (pochází z Asie), rdesno hlavaté (z Himalájí) nebo jihoafrická montbrécie (křešina). Vyfotil a doma jsem si určil také třezalku Hypericum foliosum Aiton, azorský endemit, který se vyskytuje na všech ostrovech.
- Výšlap na Pico da Vara (cca 7.9 km/ 2:23 hod. chůze + 1:08 hod. zastávek)
V mikrobuse převládla touha dát si někde kafe či pivo. Řidič nám zastavil v obci, která se jmenovala stejně jako tamní bar, Santana. Na jeho terase jsme strávili příjemných 45 minut.
- Přejezd k baru Santana (8.4 km/cca 18 min. jízdy)
Dalším naším cílem byla nádherná vyhlídka Miradouro do Lagoa do Fogo.
- Přejezd k Lagoa da Fogo (36.8 km/cca 42 min. jízdy)
Jezero Fogo (Ohňové jezero) svými vodami zaplňuje dnes již vyhaslý a zelení obrostlý kráter vulkánu Água de Pau. Leží v nadmořské výšce 580 metrů (nejvýše položená laguna na Azorech), a zároveň je považováno za vůbec nejkrásnější jezero v celém Portugalsku. Na mé fotce vypadá jakoby slepené ze dvou různých vodních ploch, zelené a modré.
Mikrobus nás vyvezl ještě o pár set výškových metrů výš, na vyhlídku Miradouro da Barrosa.
- Přejezd k Miradouro da Barrosa (2 km/cca 6 min. jízdy)
Tam už pohled na jezero nebyl tak pěkný, samotný vrchol Barrosa (949 m) byl nepřístupný kvůli oplocení vysílače. Tímto se můj zájem o krásy Lagoa do Fogo víceméně naplnil. Původně jsem na zítřek plánoval výklus z Ribeira Grande až dolů na dno kaldery Fogo a zpět, ale po zjištění, že koupání je tam přísně zakázáno, rozhodl jsem se pro jinou trasu.
Po chvilce focení jsme sjeli serpentinami dolů k termálu Caldeira Velha, který je součástí stejnojmenné biosférické rezervace. Koupat se tu lze celoročně, doba návštěvy je časově omezena na maximálně 1.5 hodiny. Otevřeno mají denně od 9:00 do 19:30 (poslední vstup v 18:00). Cena včetně koupání činí 10 €, procházka po stezce vyjde na 3 €. Doporučuje se provést on-line rezervaci na webu národních parků. Vstupenku dostanete vždy na přesnou hodinu, případný pozdní příchod vám bez milosti zkrátí pobyt (kontrolují se různobarevné náramky na ruce).
- Přejezd ke Caldeira Velha (6.5 km/cca 11 min. jízdy)
Zdejší přírodní termál láká turisty na sopečné fumaroly a koupel ve čtyřech z pěti kaskádovitých jezírek uprostřed vavřínového pralesa Laurissilva. V horním a největším jezírku pod vodopádem je voda chladnější (25 až 28 °C), níže položené bazénky nabízí termální vodu s vysokým obsahem železa a teplotou mezi 32 až 35 °C. Jedno z jezírek je plné vroucí vody a koupat se v něm nesmí. Slouží k napájení všech tří spodních nádrží, množství termální vody do nich dodané je možno regulovat a na konci každého dne je obsluha bazény vypouští a čistí.
Odcházel jsem jako poslední a na vlastní oči viděl maníka, jak montpákou otevírá stavidlo výpusti. Veškerá voda z areálu odtéká přírodním korytem potoka dolů do údolí.
- Návštěva Caldeira Velha (cca 1.4 km/ 25 min. chůze + 1:09 hod. převážně koupání)
Do Ponta Delgada jsme dojeli již za soumraku. Na návštěvu hospody už bylo pozdě, tak jsem jen dojedl pár zbytků a šel spát.
Návrat do Ponta Delgada (24.6 km/cca 30 min. jízdy)