Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Čtvrtek 22. října – Přejezd Lijiang - Dali - Kunming
Čtvrtek začal vlakovým přesunem z Lijiangu do Kunmingu. Na nádraží na nás čekala souprava se žlutou lokomotivou. Její dvoupatrové vozy vypadaly dost ošuntěle, a zdály se být dokonce posprejované. Očekával jsem, že uvnitř vlaku bude asi pěkný humáč, naštěstí mé obavy byly liché. Když jsem se pak vydal fotit na perón, zjistil jsem, že to, co na první pohled vypadalo jako výsledek nájezdu sprejerů, byla jen výzdoba vnějších stěn vagónů.
Někdy kolem 8:40 jsme vyrazili jižním směrem, projeli podél jezera Erhai až do Dali. Zapomněl jsem si zapnout GPS, takže první část záznamu trasy je jen naklikaný odhad.
- Trasa vlaku Lijiang - Dali (164 km, 1 hod. 40 min. jízdy)
V Dali elektrickou mašinu nahradily diesláky. Jenže na druhé straně vlaku, nádraží je neprůjezdné. Musel jsem kvůli nim přeběhnout celý dlouhý perón tam a zpět.
Vyjíždíme kolem 10:30, kousek za nádražím konečně zapínám GPSku. Nyní směřujeme na jihovýchod, okolo přehrady Puping do Chuxiongu.
Jídelní vagón tentokráte fungoval perfektně. K pivu jsem si objednal hranolky, konečně pořádně fritované. Bohužel přidat jsem si už nemohl, byly poslední. Zásoby piva neustále doplňovali, i když nápor piva chtivých Čechů neměli šanci uchladit. Ale snažili se.
- Trasa vlaku Dali - Chuxiong (176 km, 3 hod. 20 min. jízdy)
V Chuxiongu nám pro změnu motoráky vyměnili za elektriku.
Pár minut před 15:00 se vracíme zpět do jídeláku, cesta na východ příjemně ubíhá. Chvilku po půl páté odpoledne vystupujeme na nádraží v Kunmingu.
- Trasa vlaku Chuxiong - Kunming (143 km, 1 hod. 40 min. jízdy)
Museli jsme se pěšky přesunout k autobusům.
- Přesun k autobusu (0.8 km, 12 min. chůze)
Následoval přesun busem do Howard Johnson Hotel (GPS souřadnice: N25.05781° E102.78690°).
- Trasa busu (11.5 km, 35 min. jízdy)
Personál hotelu nám “daroval” vstupenku umožňující zhlédnout exhibici květin a dalších exponátů. Díky tomu jsme zjistili, že luxusní budova nevyrostla pouze do výšky, ale v podzemí skrývá ještě několik pater. Prohlídka začala v panoramatickém kině, kde nám pustili odporně kýčovitý film plný kytiček a zvířátek. Nad hlavami nám dokonce přeletovali pávi. Následovala prohlídka zahrady a strašně dlouhý přechod uličkami celého světa (Paříž, Londýn, Vídeň atd.). Pak nás zavedli do prodejní části, kde jsme asi měli utratit tisíce za voňavky, šperky atp. Mohli jsme si též zaplatit vybroušení ještě surového drahokamu.
My ale toužili jen po jednom - vypadnout odsud a stihnout večeři.
To se nakonec na poslední chvíli povedlo, museli jsme ale nejdříve projít přes složitý systém placení a objednávání večeře. Každý vyfasoval kartu, kterou si nejprve u pokladny musel nabít částkou postačující k úhradě objednávky, poté už si mohl dopřát kýženou porci jídla.