Sobota 6. srpna - z chaty Versalír k jezeru Þórisvatn
(Čas pochodu 8 hod. 40 min., délka etapy 34 kilometrů; 315 km celkem)
Obavy, že nám v noci vítr zbourá stany, se naštěstí nenaplnily. Probudili jsme se do dalšího nádherně slunečného rána.
Vracíme se zpět na silnici F26, loučíme se s ledovcem Hofsjökull a začínáme se blížit se k duhovým horám. Vítr dnes
fouká o něco méně, ale postupně zesiluje. Navíc s sebou unáší zrnka sopečného prachu, takže poprvé na Islandu nasazujeme na hlavu
ochranné brýle, buff roušku. Ve spojení s kapucí fungují perfektně, bez problémů procházím dokonce několika úžlabinami, ve kterých
řádí naštěstí jen náznaky písečné bouře. Jednu jsem i vyfotil.
Po 16 kilometrech (tři a půl hodiny chůze téměř bez zastavení) přecházíme most přes řeku Kaldakvísl, která zde vytvoří impozantní
kaňon. Vodu zde ovšem nenaberete, na polední pauzu si musíme ještě deset minut počkat. Jen půl kilometru za mostem jsme po pravé (západní) straně
cesty objevili úchvatně zelené údolíčko, nejspíše slepé rameno Kaldakvísl, ze kterého zbylo už jen několik půvabných jezírek. Jsou ukryta mezi skalkami,
které nám poskytují ochranu před silným větrem, nikoli však před všudypřítomným pískem. Fouká zde opravdu jen nepatrný vánek, na jemná zrnka
však stačí. Během hodinové pauzy tedy nechtěně obědváme i minerály.
Sobota 6. srpna - fotky z treku Versalír - Kaldakvísl
|
|
|
|
|
Po jídle popojdeme kilák a půl ke křižovatce ve tvaru T, na které doleva odbočuje cesta k jezeru Kaldavatn. My pokračujeme po F26 doprava. Jdeme paralelně s břehy obrovského jezera/nádrže jezera Þórisvatn, které je však schováno za hradbou holých zvlněných kopečků. Občas na nás ale vyjukne spolu se zelenými ostrůvky a vršky na druhém břehu.
Sobota 6. srpna - fotky z pochodu podél jezera Þórisvatn
|
|
|
|
|
Trvalo nám celkem 5 hodin, než jsme zdolali zbylých 18 kilometrů ke hrázi jezera, kde jsme chtěli přenocovat. Po dnešním celodenním ošlehávání větry
a písečném zásypu už jsem se přestal divit, proč u tak velkého jezera u silnice nejsou žádné chaty :-).
Když jsme se blížili k místu plánovaného bivaku, hladinu přehrady brázdily vysoké vlny, takže jsem začal mít obavy, zda vůbec budeme schopni bezpečně nabrat vodu.
Naštěstí z jezera vytékal malý potůček, který napájel menší jezírko po pravé straně cesty, a hráz nás ochránila před větrem, takže jsme noc bez problémů přečkali.
Sobota 6. srpna - fotky od jezera Þórisvatn
|
|
|
|
|