Tojnaří webové doupě

Tojnárkovo stinné stránky

Pátek 28. července – doprava Litvínov – Jiřetín pod Jedlovou

Jiřetín pod Jedlovou leží ve stejném kraji jako Litvínov, takže se mezi oběma městy můžete dopravit za 170 Kč (cena celodenní jízdenky Dopravního podniku Ústeckého kraje). Cesta trvá cca 3 hodiny, přičemž v Ústí i Děčíně máte pár desítek minut na přestupní občerstvení. Autobusy z Děčína jezdí každou hodinu, my dorazili těsně před 18:00, akorát na večeři. Kromě nás tam spal ještě jeden manželský pár, ale ten hned ráno odjel. Paní si stěžovala na počasí. Pravda, bylo letně proměnlivé, bouřkové průtrže střídané slunečnými periodami. Večer už se déšť uklidnil a dovolil nám krátkou procházku po městě. Pořídil jsem pár fotek:

Srdcem zdobená mansarda
Srdcem zdobená mansarda
Cesta k Tolštejnu
Cesta k Tolštejnu
Tolštejn a Pěnkavčí vrch
Tolštejn a Pěnkavčí vrch
Podstávkový obecní dům
Podstávkový obecní dům

Můj první dojem z obce byl jednoznačný – chcíp tu pes. Na jednu stranu zde mají nádhernou okolní přírodu, spousty možností, kam vyrazit, nepřeberné množství památek (podstávkové domy, roubenky, kostel, křížová cesta…), ale funguje zde už jen jedna otevřená hospoda, restaurace AVe. Výborný podnik, ovšem i v sezóně skoro prázdný. Ten klídek mne fakt překvapil, nedá se však říci, že nepříjemně.

Podstatnou část obyvatel tvoří klienti, o které se stará Kongregace Dcer Božské Lásky, provozovatel našeho penzionu. Tento řád založila roku 1868 Františka Lechnerová ve Vídni. Její snahou bylo postarat se o dívky, které přišly do města za prací, a často si kvůli finanční tísni musely vydělávat prostitucí. Dnes řád působí po celém světě, a jeho zakladatelka nyní prochází procesem blahořečení. Řádové sestry většinou pečují o nemajetné matky s dětmi. Po vyslechnutí několika debat sousedek, které bydlely ve vedlejším baráku, jsem dospěl k závěru, že většina z nich jsou propuštěné vězenkyně. Od nás byly odděleny plotem, všichni jsme se navzájem zdravili, a žádný problém nenastal. Navíc bylo znát, že ženské, které nejspíš v Jiřetíně dlely již delší dobu, měly morálku zjevně pozitivněji posunutou. Když si osoba A přede všemi stěžovala na spolubydlící B, že jí šlohla 200 korun, byla uklidňována kolegyní C, ať to neřeší, vždyť tohle jsme přece dělaly ze začátku všechny. Zřejmě zde jakási převýchova přeci jen funguje :-).