Tojnaří webové doupě

Tojnárkovo stinné stránky

Středa 9. srpna – vlak Litvínov – Křižany + pramen Ploučnice + nocleh v Hamru na Jezeře

Dopravovat v létě vlakem vlastní kolo může být problematické, zejména pokud jedete osobákem LänderBahn, který na webu avizuje, že garantuje přepravu max. tří bicyklů na soupravu. Proto jsme pro jistotu vyrazili ve středu dopoledne a doufali, že ve všední den budeme mít minimální konkurenci. Hned v Děčíně nás ale předběhli dva němečtí důchodci s elektrokoly. Naštěstí jsme se vešli, pod ochranou vagonu přečkali několik přeháněk a krátce po vyjasnění oblohy mohli vyrazit do kopců k prameni Horní Ploučnice. Dáša zvolila objížďku po silnici, já s Verčou jsme se odvážně zakousli do svahu Malého Ještědu po cyklostezce 3007 přes Křižanské sedlo a Výpřež. Naše funění bylo odměněno dalekými výhledy na vrcholy Bezdězu a Ještědu. Dáša už na nás u pramene čekala.

Bezděz v dáli
Bezděz v dáli
Ještěd
Ještěd
Ještě Ještěd
Ještě Ještěd
Pramen Horní Ploučnice
Pramen Horní Ploučnice

Povrch cest byl promáčený, tak jsme do Osečné namísto původně zamýšleného sjezdu po lesních stezkách raději zvolil bezpečnější asfaltku přes Druzcov, za ním jsme se klikatili po příjemně zvlněné cyklostezce č. 15 (Ploučnice).

Druzcovský hřbitůvek
Druzcovský hřbitůvek
Zadrátovaný Ještěd
Zadrátovaný Ještěd

Po průjezdu Lázněmi Kundratice a pár kilometrech Ocasovské cesty nás cyklostezka Ploučnice dovedla do cíle první etapy v Hamru na Jezeře. Vyfotil jsem si tamní jezero i sochu dřevěné panny na jeho břehu.

Ocasovská cesta
Ocasovská cesta
Hamerské jezero
Hamerské jezero
Dřevěná panna
Dřevěná panna
Panna z profilu
Panna z profilu

Cestou do nocležiště v kempu Caramba mne zaujal dřevěný krokouš endelín a budova staré papírny.

Krokouš
Krokouš
Krokouš endelín
Krokouš endelín
Papírna zepředu
Papírna zepředu
Papírna zezadu
Papírna zezadu

A také jsem se málem nechal zlákat neodolatelnou pracovní nabídkou.

Inzerát
Inzerát

Ihned po vyzvednutí klíčků od chatky jsme nocležiště raději opustili, jelikož tam rámusil dětský DJ s opravdu šíleným programem. Večeře v restauraci Pacifik nám spravila náladu, po návratu už nás nikdo nerušil, a tak jsme se vyspinkali do růžova.