Tojnárkovo stinné stránky
Během výletu navštívíme čtyři tzv. autonomní společenství, která jsou dnes součástí Španělského království. Pravděpodobně budeme mít příležitost ochutnat jídla provincií Baskicko, Kantábrie, Kastilie a León a Astúrie.
Hlavním cílem naší cesty je trek po Národním parku Picos de Europa. První informace o tomto vápencovém pohoří jsem načerpal z reportáže na IDNES. Po pár hodinách googlování jsem vytvořil předběžný itinerář zhruba týdenního výletu.
Čekají nás nejhezčí partie Centrálního masivu, včetně úpatí ikonického Naranjo de Bulnes/Picu Urriellu (2519 m), který se pyšní nejtěžší horolezeckou stěnou ve Španělsku. Pokud nám vyjde počasí, zkusíme zdolat nejvyšší vrchol Torre de Cerredo (2648 m).
Poté sestoupíme do Božské soutěsky (500 m. n. m.) a projdeme Ruta del Cares, která vede kaňonem Garganta del Cares. Pak se napojíme na Ruta del Reconquista, která v nadmořské výšce 1000 až 1400 m kopíruje severní hranici parku. Stezka nás dovede k půvabným jezerům Covadonga, kde v posledních letech často cíluje jedna z etap cyklistického závodu Vuelta.
Náš cíl se ale nachází až ve vesničce Covadonga. Tam zase každoročně startuje extrémní horský trail Travesera Integral Picos de Europa (potěšilo mne, že náš přechod se podstatně překrývá s jeho trasou). Mnohem důležitější start se tu odehrál v létě 722, kdy zde křesťané s pomocí panenky Marie porazili Maury v bitvě u Covadongy. Tato událost je považována za počátek španělské Reconquisty a na její památku zde vzniklo poutní místo s mariánskou bazilikou a svatou jeskyní. A také s kašnou manželství, která nezadaným dívkám zařídí svatbu, pokud se napijí ze všech sedmi jejích trysek. Už teď se nemohu dočkat, jaké účinky bude mít zázračná voda na mne :-).
Na závěr našeho pobytu ve Španělsku se přes městečka Cangas de Onís a Arriondas přesuneme do Bilbaa.
#####Inspirativní odkazy