Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Čtvrtek 19. března – kráter Petnjak
Po skromné snídani jsme vyrazili na výlet do závodního prostoru s vědomím, že náš cíl, propast Petnjak, pravděpodobně poslouží jako kontrola sobotního rogáče.
Na silnici směr Štorje potkáváme koně a také podivný vláček z housenek motýlka jménem bourovčík jižní. Jedná se o extrémního škůdce dřevin, který v korunách stromů vytváří velká hnízda se stovkami housenek (my tyhle zámotky mylně považovali za sovy nebo hnízda pavouků). Žravé potvory způsobují holožíry, ve Francii dokázaly zlikvidovat rozsáhlé komplexy lesů. Jejich chloupky způsobují silné alergické reakce na kůži, bolestivé záněty kůže a očí, astmatické záchvaty. Byly zaznamenány i případy anafylaktického šoku a slepoty. Housenky se seskupují do řady a společně putují za listím. Ty naše naštěstí zamířily rovnou na frekventovanou silnici, při odpoledním návratu už z nich zbyl jen černý flek.
Minuli jsme zrušenou hospodu a zaskočili si obhlédnout budoucí shromaždiště. Závodní louka zůstala prázdná až do pátečního večera, kdy přivezli jednu kadibudku.
Omrknul jsem i další potenciální zdroj občerstvení, která dle webových zdrojů funguje jen o víkendech. Měli opravdu zavřeno. Do lesů vyrážíme bez sebemenší naděje na povýletní občerstvení. Stoupáme po staré červené značce do svahů kopce Sopada. Paralelně s naší cestou vede minimálně jeden cyklotrail. Udržet pěší stezku v zarostlém křáčí není jednoduché, občas se ocitáme přímo na bikerské trase. Visí tam i varování před dolů jedoucími cyklisty.
Značka sice není na mapy.com, neomylně nás ale vede směrem k cílovému kráteru Petnjak. Je to opravdu impozantní díra, do podkovy obložená vysokými skalními srázy. Dolů vede serpentinová pěšina a ani na dně závrtu sestup nekončí. Pod severní stěnou zub času vykousal obrovskou jeskyni s náznaky krápníkové výzdoby. Nádherné místo pro rogainingovou kontrolu.
Obloukem přes sedlo Bělice se dostáváme do vesnice Senodole. Na nějaké garáži tam mají automatický defibrilátor, ty ve Slovinsku visí skoro všude. Kdyby raději zprovoznili dostatek hospod, zachránili by tím víc životů. Došli jsme si vyfotit místní kostelík a po severní straně hřebene jsme se vrátili zpět do penzionu.
Cestou jsem si vyfotil zajímavě vytvarovaný kámen, sedátko na pahýlu stromu a na závěr i kostelík ve Štorje.
Trasa treku závrt Petnjak (16.9 km/531 m přev.; cca 4:03 hod. chůze + 10 minut zastávky)