Tojnaří webové doupě
Tojnárkovo stinné stránky
Pondělí 6. září – Kmínek – Konečná - Sulov
Po snídani pokračujeme dál po mé oblíbené červené hřebenovce. Nejdelší i nejkopcovatější etapy už máme za sebou, ale dnes půjdeme docela dlouhou trasu pustinou jen s pár samotami. Kelčovské sedlo (rozcestí Hluchanka) nabízí jen pěkné posezení s Božími muky, a mapy.cz slibují první občerstvení, slovenský Bufet na Beskyde, až na osmém kilometru. Bohužel dneska mají zavřeno, vyfotil jsem si tam aspoň pěknou zvoničku.
Nezbývá než nabírat síly z výhledů do Čech i na Slovensko. Těšil jsem se na studánku s poetickým názvem “Pramínek bezvědomí”, ale přešli jsme jí, jelikož jsem nevěřil, že ten čůrek, vytékající z plastové trubky, je ono.
S jazykem na vestě se doplazíme do obce Konečná. Mají zde konečnou jak autobusy z Čech, tak ze Slovače, ale podobně jako na Bumbálce tu po otevření dálnice severně od Beskyd a zklidnění zdejší dopravy chcípl pes. Hospoda tu dle mapy není, ale neleníme a zkusíme popojít pár set metrů do vsi, co kdyby… Máme štěstí. Paní šéfová sice skoro nemůže chodit a s obsluhou jí musíme pomáhat, ale pivo točí a i klobásku nám uvařila. Nemá sílu ani vyjít si zakouřit ven, ale to jí odpouštíme. Hlavně že nás zachránila. Vzpomíná, jak ještě před pár lety podnik u zastávky prosperoval, když zde denně zastavovaly davy Slováků, dojíždějících za prací na Ostravsko. Nyní už prý sem téměř nikdo nechodí.
- Trasa Kmínek - Konečná (11.7 km/380 m převýšení/2:48 hod. chůze, 1:49 hod. zastávek)
Osvěženi se vydáváme zdolat další 4 kilometry k chatě Doroťanka. Tam bychom se měli navečeřet v případě, že bude hrozit nestihnutí zavíračky bufetu na Sulově. Jeho otevírací doba (10:00 až 17:00) prakticky znemožňuje kolemjdoucím či nocležníkům jak snídani, tak večeři. I proto si neseme vločky na dvě snídaně.
Na Doroťanku přicházíme kolem 15:00. Věříme, že finální 4 km do hodiny zvládnem, tak volíme risk: nejíst, pouze doplnit tekutiny.
- Trasa Konečná - chata Doroťanka (4.1 km/163 m převýšení/1 hod. chůze, 22 min. zastávek)
Dojít stíháme v pohodě, i s obhlídkou Vlčí skály a vrchu Sulova. Pak už jen scházíme strmý sráz dolů k Bílému kříži a přes trojmezí Morava/Slezsko/Uhry do občerstvení Sulov. Zde fasujeme klíče od horské chaty Sulov a obsluha nám, spolu s výčitkou, že už čeká jen na nás, nabídne také smažák a pivko.
- Trasa Doroťanka - chata Sulov (3.7 km/277 m převýšení/1 hod. chůze, 13 min. zastávek)
Po večeři se s Dášou jdeme projít okolí chaty. Všechny okolní rekreační objekty jsou zavřené, velký objekt na slovenské straně je dokonce dlouhodobě opuštěný. Hlavně, že nás nechají dvě noci přespat, nikde jinde v okolí jsem neuspěl.
Honzík, který s sebou táhne notebook a po večerech smolí nějakou zápočtovku, zjišťuje, že mu počítač přestal fungovat. Musí se tudíž urychleně vrátit domů a dokončit práci, kterou má do pozítří odevzdat. Naštěstí mu zítra z Visalají za svítání jede autobus do civilizace, musí ale vyrazit ráno kolem třetí.
Kmínek - Konečná - chata Sulov (19.5 km/820 m převýšení/4:48 hod. chůze, 2:24 hod. zastávek)