Tojnaří webové doupě

Tojnárkovo stinné stránky

Plánování cesty a její realizace

Proč Kanáry?

  • šéf mi nařídil vybrat dovolenou, která mi zbyla z loňska
  • doktoři mi dali papír, že jsem víceméně zdravotně v pořádku. Naštěstí nezkoumali mou hlavu :-)
  • na Kanáry jsem se chtěl podívat už dlouho, pokaždé ale byly jiné priority
  • možnost navštívit své přátele na jejich “jarním sídle” na ostrově Tenerife

Příprava výletu

Původně jsem zamýšlel odletět jen s dcerou Verčou a synem Honzou, kterým je jedno, kde poslouchají on-line výuku. Přidali se k nám ještě dva kámoši, Jéňa a Fox. Na plánování moc času nebylo, ale přišla Covid karanténa v rodině, která mi umožnila vypracovat aspoň neúplný itinerář výletu. Vytyčili jsme si pár hlavních cílů, např. dobytí nejvyšší hory Španělska, návštěvu mlžného pralesa El Pirajal a pár kratších výletů. Zbytek doladíme na místě s ohledem na rozvrh hodin mých děťátek.

Jakmile nás i potřetí negativně otestovali, urychlili jsme přípravy a zabookovali letenky a ubytování. Našel jsem neskutečně levnou a dobrodružnou variantu, tam a zpět přes Londýn za 3000 Kč na osobu. Honzík vygoogloval, že tranzit z letiště na letiště je možný, pokud opustíme Británii do 24 hodin. Já to pro jistotu ověřil mailem na britském ministerstvu zdravotnictví a sociálních věcí, nicméně den před odletem, dřív to určitě nešlo, nám Ryanair napsal, že turismus není důvod, kvůli kterému je dovoleno cestovat přes UK. Na webu jsem navíc zjistil, že letiště Stansted zavírá své brány mezi 17:00 a 5:00, takže když přiletíme, hrozí nám vězení za 12 hodin v zákazu vycházení. Nezbývalo, než vymyslet náhradní řešení. Zaplatil jsem novou letenku u konkurence (Wizzair z Vídně), odlet o den dřív, => změna nástupu do ubytování, odjezd už v sobotu k Foxovi do Ústí (přes dva cizí okresy a po zákazu vycházení). A ráno prvním spojem do Prahy a hurá na Vídeň. Ať žije improvizace!

Itinerář výletu

Doma předpřipravený nástin toho, co bychom chtěli na Tenerife vidět, jsme na místě měnili a upřesňovali. Např. jsme zrušili výlet do kaňonu Masca. Ta je sice považována za nejhezčí soutěsku na ostrově, ale od letoška do ní smí pouze limitovaný počet osob denně, v doprovodu rangera a navázáni na laně :-(. Naopak jsem zařadil výklusy po okolí naší základny v San Isidro. Viz srovnání plánu a reality:

Vybavení na cestu

Inspirativní odkazy

Postřehy z výletu

Cestování v době Covidu není jednoduché, něco jsem popsal v cestopise, ale jelikož se vše mění, nemá cenu se tím víc zabývat.

Jen pár postřehů užitečných pro případné budoucí návštěvníky Kanárů:

  • Sopečná krajina na Tenerife byla zajímavá. Místy připomínala Island, ale není tak barevná a nemají tam termály :-). Mně ze všeho nejvíc chyběly zurčící potůčky. Zdejší dlouhé pochody po prašných stezkách by se nejspíš nelíbily každému, já je bral jako mentální trénink vůle.
  • Autobusovou dopravu na Tenerife musím pochválit. Odjezdové časy spojů se sice občas neshodovaly s jízdním řádem v mobilu či na webu, ale jednalo se jen o minutová zpoždění. Dobíjecí elektronická karta fungovala bezvadně.
  • Voda v kohoutku sice některým cestovatelům nechutnala, ale já jí pil bez problémů. A skoro v každém obchodě si můžete koupit vodu balenou. Voda hrála klíčovou roli i při plánování treků. Vždy s sebou musíte nosit dostatek tekutin a naplánovat si cestu tak, abyste bez problémů došli k dalšímu zdroji. V přírodě jich moc nenajdete, ale existují. Většinou jsou označeny jako nepitné, dokonce i v oficiálních kempech nebo refugiích. Nám sice pití z nich problémy nepřineslo, kdo nechce riskovat, měl by si vodu převařit, nebo vydesinfikovat.
  • V noci mají chodci zakázáno chodit po silnici mimo obec, čelovka a reflexní prvky na oděvu nestačí. Řidiči jsou na ostrovech velmi tolerantní. Chodcům dávají přednost, i když přechází mimo přechod, dokonce pouštějí i auta vyjíždějící z vedlejší ulice na hlavní.